Šimon Petr Vyšín

Zenta je válečná loď, která byla potopena za I. světové války v moři u Černé Hory.

Hrdý torpédový křižník Zenta brázdil pod rakousko-uherskou vlajkou s příznačným heslem Viribus Unitis (spojenými silami) moře a oceány od Jadranu přes Suez až po Japonsko. Podílel se na potlačení povstání boxerů v Číně (roku 1900) a sudičky mu přisoudily tragickou, nicméně statečnou roli, kterou měl sehrát na počátku první světové války.

Na vodu byl spuštěn křižník v den císařových narozenin 18. 8. 1897 a kmotrou mu byla sama matka budoucího císaře Karla – arcivévodkyně Maria Josefa. Její manžel arcivévoda Otto byl obřadu také osobně přítomen.

Na stavbě lodi, která byla postavena v loděnici v Pule, se významnou měrou podílely i „zlaté české ruce.“ Ocel pro 50 mm silný pancíř dodaly vítkovické železárny a stěžejní výzbroj tvořila slavná děla L/44, ráže 47 mm, a děla ráže 120 mm z plzeňské Škodovky. Také v osádce bylo hned několik námořníků pocházejících z Čech a Moravy.

Po vypuknutí první světové války plnil křižník důležitou roli při blokádě Černé Hory. Poblíž tehdejšího černohorského Antivari (dnešní Bar) se 16. srpna 1914 naplnil osud Zenty. Ve statečném a nerovném boji křižník podlehl přesile francouzsko-britské flotily a klesl na dno do hloubky 80 metrů.

Křižník zmizel pod hladinou v 9.40. Nepřítel otočil k jihu na zpáteční cestu. Neučinil nic pro záchranu poražených. Angličané sice navrhli vyslat na záchranu trosečníků torpédoborec, ale francouzský admirál Boué de Lapeyrére návrh zamítl.

Příběh statečného křižníku a jeho posádky překryly události dvou válek a téměř 90 let nikdo neznal jeho přesnou polohu. Teprve v roce 2003 objevila skupina černohorských potápěčů z Podgorice ve vzdálenosti 6 km od pobřeží vrak Zenty.

Technické údaje křižníku Zenta:

Délka: 96 m

Šířka: 12 m

Ponor: 4,7 m

Rok výroby: 1897

Výtlak: 2 350 t

Posádka: 307 mužů

Max. rychlost: 20,5 uzlu

Kapacita skladu uhlí: 470 t

Výzbroj:

Lodní děla 8/120 mm (výrobce Škoda)

Lodní děla 10/47 mm (výrobce Škoda)