Wenceslaus I, duke of Bohemia

Is your surname Duke of Bohemia?

Research the Duke of Bohemia family

Wenceslaus I, duke of Bohemia's Geni Profile

Share your family tree and photos with the people you know and love

  • Build your family tree online
  • Share photos and videos
  • Smart Matching™ technology
  • Free!

Related Projects

St. Wenceslaus Duke of Bohemia, I

Czech: Sv. Václav Kníže Český (of Przemysl), I, Russian: Св. Вячеслав Пржемыслович, I, Latin: St. Venceslaus, I, German: Wenzel, I
Also Known As: "Wenceslaus I", "Saint Wenceslaus", "Václav I"
Birthdate:
Birthplace: Prague, Bohemia
Death: between circa 939 and circa 942 (33-54)
Place of Burial: Praha, Czechia
Immediate Family:

Son of Vratislaus I, duke of Bohemia and Drahomira of Stodor
Brother of Boleslaus I the Cruel, Duke of Bohemia and Strezislava the Pretty

Occupation: Český kníže
Managed by: Henn Sarv
Last Updated:

About Wenceslaus I, duke of Bohemia

Anthropologist prof. Emanuel Vlček (* 1. 3.1925 - +24.10.2006) in Prague examined the skeletal remains of St. Wenceslas.

After a thorough investigation, he judges the age of St. Wenceslas at the time of death over 40 years. So he had to be born in the years 895-897. If his father were Vratislav_I (*888 - +921), he would be 7-9 years old at the time of Václav's birth and his mother Drahomir of Stodor (*890- +cc 940) 5-7 years old !!!

Therefore, Sytihnev I (* 875 - +915) comes into consideration. He ruled from 895 to 915. Spytihněv's wife was probably a woman buried a few years after his death in his tomb in Prague Castle under the floor of the Church of the Virgin Mary, and whose earrings date back to the first decades of the 10th century. So she died before 920. She was born in about 880.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Emanuel_Vl%C4%8Dek https://cs.wikipedia.org/wiki/Spytihn%C4%9Bv_I. https://cs.wikipedia.org/wiki/Vratislav_I.

=======================

Professor Vlček’s study, as summarized in Wikipedia, indicates that both Vratislaus and Wenceslaus appear to have been older at their time of death than traditionally believed.

From Wikipedia:

Dalším jeho poznatkem, dosud historiky odmítaným, je stáří knížete Vratislava I. (údajně o 13 let mladší syn svaté Ludmily než byl jeho vlastní bratr Spytihněv I., jenž zemřel roku 921, údajně ve věku 33 let) a jeho syna svatého Václava (zavražděn 929 nebo 935) v době jejich úmrtí. Podle svého výzkumu jejich kosterních pozůstatků považoval oba za starší o 13 až 15 let,[2] než se tradovalo.

Rough translation:

Another of his findings, hitherto rejected by historians, is the age at the time of death for Duke Vratislaus I (who was the son of St. Ludmila; who was allegedly 13 years younger than his brother Spytihněv I; and who died in 921, allegedly at the age of 33) and for his son St. Wenceslas (murdered 929 or 935). According to his research, their skeletal remains are considered both to be 13 to 15 years older [2] than was traditionally believed.

Reference

2. VLČEK, Emanuel. Dožitý věk knížete Vratislava a Václava. Archeologické rozhledy. 1989, roč. 41, čís. 5, s. 582.

======================================================================

The skeletal remains at Prague Castle and anthropological research revealed that when St. Wenceslas died he was a man over the age of 40. So he could not be the son of Vratislav and Drahomira of Luticz - Stodor. (Havelland teritory near Berlin) St. Wenceslas had the wife Adelheid ca. 915 born - daughter of King Henry the Fowler Saxony

Saint Wenceslas I, Duke of Bohemia (1)

M, #150026, d. 929

Last Edited=10 Jul 2005

    Saint Wenceslas I, Duke of Bohemia was the son of Vratislav I, Duke of Bohemia. (1) 

He died in 929. (1) He was also reported to have died in 935. (2)

    Saint Wenceslas I, Duke of Bohemia was a member of the House of Premysl. (1) He succeeded to the title of Duke of Bohemia in 921. (1)

Forrás / Source:

http://www.thepeerage.com/p15003.htm#i150026


Wenceslaus I, Duke of Bohemia

From Wikipedia, the free encyclopedia

Wenceslaus or Wenceslas (Czech: Václav, Help:IPA [%CB%88va:tslaf] (help·info), former Věnceslav [Vientseslaf]) (c. 907 – September 28, 935) was duke (kníže) of Bohemia from 921 until his death. Wenceslas is best known in the English-speaking world as the subject of the Christmas carol "Good King Wenceslas".

He was the son of Vratislav I, Duke of Bohemia from the Přemyslid dynasty. His father was raised in a Christian milieu through his father, Bořivoj, who was converted by Saint Cyril and Saint Methodius, the "apostles to the Slavs". His mother Drahomíra was the daughter of a pagan tribal chief of Havolans and was baptized at the time of her marriage. Wenceslaus himself is venerated as Saint Wenceslaus and is the main patron saint of the Czech state.

Childhood

In 921, when Wenceslaus was thirteen, his father died and he was brought up by his grandmother, Saint Ludmila, who raised him as a Christian. A dispute between the fervently Christian regent and her daughter-in-law drove Ludmila to seek sanctuary at Tetín Castle near Beroun. Drahomíra, who was trying to garner support from the nobility, was furious about losing influence on her son and arranged to have Ludmila strangled at Tetín on September 15, 921.

According to some legends, having regained control of her son, Drahomíra set out to convert him to the old pagan religion. According to other legends she was herself a Christian. Very little is known about her rule.

Career

In 924 or 925 Wenceslaus assumed government for himself and had Drahomíra exiled. After gaining the throne at the age of eighteen, he defeated rebellious duke of Kouřim named Radslav. He also founded a rotunda consecrated to St Vitus at Prague Castle in Prague, present day St Vitus Cathedral.

Early in 929 the joint forces of Arnulf of Bavaria and Henry I the Fowler reached Prague in a sudden attack, which forced Wenceslaus to pledge allegiance to the latter.[clarify] This was materialized in resuming the payment of a traditional tribute which was first imposed already in 806. One of the possible reasons for the attack was the formation of the anti-Saxon alliance between Bohemia, Polabian Slavs and Magyars.

[edit]Death

In September of 935 (in older sources 929), a group of nobles allied with Wenceslaus's younger brother, Boleslaus (Boleslav I of Bohemia), in a plot to kill the prince. After inviting his brother to the feast of Saints Cosmas and Damian in Stará Boleslav, three of Boleslaus' companions, Tira, Čsta and Hněvsa murdered him on his way to church. Boleslaus thus succeeded him as the Duke/Prince (kníže) of Bohemia.

According to Cosmas's chronicle, one of Boleslav's sons was born on the day of Wenceslaus's death, and because of the ominous circumstance of his birth the infant was named Strachkvas, which means "a dreadful feast".

There are discrepancies in the records regarding the date of Wenceslaus's death. It has been argued that Wenceslaus's remains were transferred to St Vitus's Church in 932, ruling out the later date; however, the year 935 is now favoured by historians as the date of his murder (note: a St. Joseph Catholic Missal, c.1962, gives the date of death in 938).

There is a tradition which states that Saint Wenceslaus's loyal servant, Podevin, avenged his death by killing one of the chief conspirators. Podevin was executed by Boleslav.

[edit]Canonization and other memorials

After his death, Wenceslaus was canonised as a saint due to his martyr's death, as well as several purported miracles that occurred after his death. Wenceslaus is the patron saint of the Czech people and the Czech Republic. His feast day is September 28. Since the year 2000, this day is a public holiday in the Czech Republic, celebrated as Czech Statehood Day. In his honour, a statue of Wenceslaus clad in armour on horseback stands in Prague's Václavské náměstí (Wenceslaus Square). The sculptor was Josef Václav Myslbek. A memorable parody of this statue, created by David Černý, hangs in a Lucerna Palace gallery near the square. He is also the patron saint of one of Chicago's most architecturally significant churches, St. Wenceslaus.

Wenceslaus in fiction

There are many legends about King Wenceslaus. An old legend says that a huge army of knights sleep inside Blaník, a mountain in the Czech Republic. The knights will wake and under the command of St. Wenceslaus will help the Motherland when it is in ultimate danger. (See also King in the mountain legends)

There is a similar legend in Prague, which says that when the Motherland is in danger or in its darkest times and close to ruin, the equestrian statue of King Wenceslaus in Wenceclaus Square will come to life, raise the army sleeping in Blaník, and upon crossing the Charles Bridge his horse will stumble and trip over a stone that will reveal the legendary sword of Bruncvík. With this sword, King Wenceslaus will slay all the enemies of the Czechs, bringing peace and prosperity to the land.

He is the subject of the popular Boxing Day and Christmas Carol "Good King Wenceslas".

There is a 1994 television film entitled Good King Wenceslaus which is a highly fictional account of his early life. The film stars Jonathan Brandis in the title role, supported by Leo McKern, Stefanie Powers, and Joan Fontaine as Ludmila.

Wenceslaus is a major character in Ogden Nash's comic epic poem "The Christmas that Almost Wasn't," in which a boy awakens Wenceslaus and his knights to save a kingdom from usurpers who have outlawed Christmas.

References

St. Wenceslaus at the Catholic Encyclopedia

St. Wenceslaus at the Patron Saints Index

St. Wenceslaus at Catholic Online


Saint Wenceslaus or Saint Wenceslas (Czech: Václav) Help:IPA [%CB%88va:tslaf] (help·info), (c. 907 – September 28, 935) was duke (kníže) of Bohemia from 921 until his death. Wenceslas is best known in the English-speaking world as the subject of the Christmas carol "Good King Wenceslas."

He was the son of Vratislav I, Duke of Bohemia from the Přemyslid dynasty. His father was raised in a Christian milieu through his father, Bořivoj, who was converted by Saint Cyril and Saint Methodius, the "apostles to the Slavs". His mother Drahomíra was the daughter of a pagan tribal chief of Havolans and was baptized at the time of her marriage. Wenceslaus himself is venerated as Saint Wenceslaus and is the main patron saint of the Czech state.

Contents [hide]

1 Childhood

2 Reign

3 Death

4 Canonization and other memorials

5 Wenceslaus in legend

6 References

6.1 Footnotes


[edit] Childhood

In 921, when Wenceslaus was thirteen, his father died and he was brought up by his grandmother, Saint Ludmila, who raised him as a Christian. A dispute between the fervently Christian regent and her daughter-in-law drove Ludmila to seek sanctuary at Tetín castle near Beroun. Drahomíra, who was trying to garner support from the nobility, was furious about losing influence on her son and arranged to have Ludmila strangled at Tetín on September 15, 921.

According to some legends, having regained control of her son, Drahomíra set out to convert him to the old pagan religion. According to other legends she was herself a Christian. Very little is known about her rule.

[edit] Reign

In 924 or 925 Wenceslaus assumed government for himself and had Drahomíra exiled. After gaining the throne at the age of eighteen, he defeated a rebellious duke of Kouřim named Radslav. He also founded a rotunda consecrated to St Vitus at Prague Castle in Prague, which exists as present-day St Vitus Cathedral.

Early in 929 the joint forces of Arnulf of Bavaria and Henry I the Fowler reached Prague in a sudden attack, which forced Wenceslaus to pledge allegiance to the latter.[clarify] This resulted in resuming the payment of a traditional tribute which was first imposed in 806. One of the possible reasons for the attack was the formation of the anti-Saxon alliance between Bohemia, Polabian Slavs and Magyars.

[edit] Death

In September of 935 (in older sources 929) a group of nobles allied with Wenceslaus's younger brother, Boleslaus (Boleslav I of Bohemia), in a plot to kill the prince. After inviting his brother to the feast of Saints Cosmas and Damian in Stará Boleslav, three of Boleslaus' companions--Tira, Čsta and Hněvsa--murdered him on his way to church. Boleslaus thus succeeded him as the Duke/Prince (kníže) of Bohemia.

According to Cosmas's Chronicle, one of Boleslav's sons was born on the day of Wenceslaus's death, and because of the ominous circumstance of his birth the infant was named Strachkvas, which means "a dreadful feast".

A statue of Saint Wenceslaus and other patrons of The Czech Republic (St Adalbert/Vojtěch of Prague, St Ludmila, St Prokop and St Agnes "Czech") is located at Wenceslaus square in Prague.

There are discrepancies in the records regarding the date of St Wenceslaus's death. It has been argued that Wenceslaus's remains were transferred to St Vitus's Church in 932, ruling out the later date; however, the year 935 is now favored by historians as the date of his murder.[1]

There is a tradition which states that Saint Wenceslaus's loyal servant, Podevin, avenged his death by killing one of the chief conspirators. Podevin was executed by Boleslav.

[edit] Canonization and other memorials

After his death, Wenceslaus was canonized as a saint due to his martyr's death, as well as several purported miracles that occurred after his death. Wenceslaus is the patron saint of the Czech people and the Czech Republic. His feast day is September 28.

Since 2000, this day is a public holiday in the Czech Republic, celebrated as Czech Statehood Day.

In his honor, a statue of Wenceslaus clad in armour on horseback stands in Prague's "Václavské Náměstí" (Wenceslaus Square). The sculptor was Josef Václav Myslbek. A memorable parody of this statue, created by David Černý, hangs in a Lucerna Palace gallery near the square.

He is also the patron saint of one of Chicago's most architecturally significant churches, St. Wenceslaus.

[edit] Wenceslaus in legend

There are many legends about King Wenceslaus. An old one claims a huge army of knights sleep inside Blaník, a mountain in the Czech Republic. The knights will wake and under the command of St. Wenceslaus will help the Motherland when it is in ultimate danger (see also King in the mountain legends).

There is a similar legend in Prague which says that when the Motherland is in danger or in its darkest times and close to ruin, the equestrian statue of King Wenceslaus in Wenceclaus Square will come to life, raise the army sleeping in Blaník, and upon crossing the Charles Bridge his horse will stumble and trip over a stone, revealing the legendary sword of Bruncvík. With this sword, King Wenceslaus will slay all the enemies of the Czechs, bringing peace and prosperity to the land.

He is the subject of the popular Boxing Day and Christmas Carol "Good King Wenceslas."

There is a 1994 television film entitled Good King Wenceslaus which is a highly fictional account of his early life. The film stars Jonathan Brandis in the title role, supported by Leo McKern, Stefanie Powers, and Joan Fontaine as Ludmila.[2]

Wenceslaus is a major character in Ogden Nash's comic epic poem "The Christmas that Almost Wasn't," in which a boy awakens Wenceslaus and his knights to save a kingdom from usurpers who have outlawed Christmas.[3]

[edit] References


Według Wikipedii. : " Wacław I Święty, również Święty Wacław (ur. ok. 907, zm. 28 września 929 lub 935[1]) – czeski książę z dynastii Przemyślidów, męczennik i święty Kościoła Katolickiego.

Spis treści

   1 Biografia
   2 Ikonografia
   3 Patronat
   4 Kanonizacja
   5 Dzień obchodów
   6 W kulturze
   7 Zobacz też
   8 Przypisy

Biografia

Był synem księcia Wratysława I i pogańskiej księżniczki Drahomiry. Gdy Wacław miał trzynaście lat, Wratysław I zmarł, a jego wychowaniem w duchu chrześcijańskim zajęła się babka, późniejsza święta Ludmiła, a nie matka, która wychowywała jego młodszego brata Bolesława. Około roku 925 Wacław rozpoczął rządy w kraju, wygnał z niego Drahomirę i Bolesława, i rozpoczął proces ugruntowania chrystianizacji Czech – wtedy właśnie wzniesiono przedromańską rotundę, której pozostałości znajdują się obecnie pod katedrą św. Wita na Hradczanach w Pradze.

Wzrost znaczenia chrześcijaństwa i polityka Wacława skutkowała zależnością Czech wobec Cesarstwa Niemieckiego, a to było sprzeczne z interesami części czeskiej elity, która popierała młodszego brata Wacława, Bolesława.

Bolesław zaprosił Wacława na uroczystości świętych Kosmy i Damiana do Starego Bolesławca. Tam wywiązała się kłótnia pomiędzy braćmi, Bolesław uderzył mieczem, Wacław uciekł do kościoła, ale zanim tam dobiegł zabiło go trzech rycerzy Bolesława Tira, Česta i Hněvsa. Wkrótce potem Wacław został uznany świętym jako męczennik[2].

O Wacławie mówią utwory hagiograficzne m.in. Druhá staroslověnská legenda o sv. Václavu (Kniha o rodu a utrpení svatého Václava). Według autora tej legendy został Wacław zmuszony obcować z kobietą i spłodził z nią syna o imieniu Zbrasłav. Żona Wacława była niewierna z jego własnym sługą. Wacław ponoć ich przyłapał na gorącym uczynku. Nie kazał ich jednak stracić, lecz wybaczył i szlachetnie sam udzielił im ślubu[3]. Ikonografia

W ikonografii Wacław I Święty często przedstawiany jest w zbroi, w stroju królewskim. Jego atrybutami są: sztylet - narzędzie jego śmierci, anioł podający mu włócznię, trumna niesiona przez anioły. Patronat

Święty Wacław został ustanowiony w 1436 jednym z czterech głównych patronów Królestwa Polskiego przez biskupa krakowskiego kard. Zbigniewa Oleśnickiego[4].

Współcześnie jest patronem Czech i Pragi. W Polsce wiele starych kościołów ma za patrona tego świętego, m.in. krakowska Katedra Wawelska (śś. Stanisława i Wacława), kościół św. Wacława w Radomiu czy też warszawska parafia św. Wacława na Pradze-Południe. Kanonizacja

Papież rozszerzył kult Wacława I przez „kanonizację równoważną”[5]. Dzień obchodów

Wspomnienie liturgiczne obchodzone jest w Kościele katolickim w dies natalis[6]. W kulturze

Książę Wacław jest bohaterem angielskiej kolędy Good King Wenceslas, zaczynającej się od słów Good King Wenceslas looked out, on the Feast of Stephen, według legend śpi on ze swoimi rycerzami na górze Blaník, żartobliwe przedstawienie świętego zaproponował David Černý w postaci rzeźby Koń. Zobacz też Portal Święci Portal: Święci

   wstawiennictwo świętych

Przypisy

   W literaturze i tradycji pojawiają się daty 929 oraz 935.
   Święty Wacław, męczennik. Internetowa Liturgia Godzin. [dost%C4%99p 2012-10-07].
   Zbigniew Mikołejko: Żywoty świętych poprawione. WAB, 2001. ISBN 83-88221-44-2.
   Ks. Arkadiusz Nocoń: Dzieje ustanowienia św. Jacka Głównym Patronem Polski. Śląskie Studia Historyczno-Teologiczne 2007, t. 40, z. 1, s. 97–113.. [dost%C4%99p 2013-03-22].
   Co to znaczy kanonizacja równoważna. L'Osservatore Romano, 12 maj 2012. [dost%C4%99p 2012-12-21].
   Domenico Agasso: San Venceslao Martire (wł.). 2001-02-01. [dost%C4%99p 2012-12-21]. "

Dear colleagues Let me make the following arguments for discussion:

1) Borivoj was born (* 845-851) and died +889, he was the son of Slavitah and Milislava of Bohemia. Slavitah was the son of Wistrach.

The construction of mythical ancestors is known, but it also has no cross-sources (Kosmas, Vaclav Hajek from Libocany). Hostivit, Neklan, Krzesomysl, Vnislav, Vojen, Mnata, Nezamysl, Premysl the Ploughman and Libusa.

2) Ludmila was the younger sister of Housek * about 850. Their father was the elder Slavibor * about 825 from the Pšovan tribe on the right side of the river Elbe around the stream Psovka. It is generally claimed that Ludmila was born around the year * 860.

It is valid to recognize her year of birth (855-860). On September 15, 921, Ludmila was 66 years old at Tetin Castle.

3) If you accept the argument of maturity of persons in this historical period: Father - 19 years, Mother - 15 years Then the birth of the firstborn son Spytihnev can be moved from the year * 875 (870-875), So he lived (870-915) - 45 years. Spytihnev was married. Since 894, after the death of the Moravian ruler Svatopolk of Movavia, he has physically taken over the government in the Czech principality. He is building Prague Castle, where he moved from Levý Hradec. It is building defensive residences within a radius of 35 kilometers from Prague Castle.

4) The names of the descendants of Spytihnev and Oda from Bavaria are not known.

5) Vratislav_I was Spytihněv's younger brother. There is a generally accepted age difference of 7 years. The original state is (875-882). But if Ludmila * 855. At the age of 15, in the year 870, she had a son Spytihněv. At the age of 17 - in 872 she had a daughter Ludemira, who was the last wife of Svatopluk of Moravia and mother Mojmira II of Moravia. At the age of 20, son Václav * 875 - died before 894. In 22 years son Vratislav_I * 877.

In the year of the death of Svatopluk of Moravia - 894 Ludmila was 39 years old, Spytihněv was 24 years old, brother Václav was no longer alive, Ludemira was 22 years old, Vratislav_I was 17 years old.

6) Arguments of prof. Emanuel Vlček - oscification of the skull bones and histology of teeth in 937 shows the age of St.Wenceslas 40 and older.

7) The year of birth of St. Wenceslas (895-897) due to his "premature aging" can be postponed (897-900).

8) If Drahomira from the Luticz - Stodor tribe should be Václav 's mother, she had to be born in 882 at the latest.

9) In 897, Vratislav_I was 19 years old. and Drahomira was 15 years old.

In 915, Vratislav_I was 37 years old and took over the government of his older brother Spytihnev. Drahomir in 915 was 33 years old.

10) Vratislav_I fought against Hungarian invasions. In 921 he was mortally wounded. 13 February 921 died in Prague at the age of 43. His daughter Strezislava The Pretty was born before 921 and died +987 Libice nad Cidlinou. She was the mother of St. Adalbert, the second bishop of Prague, who was killed in East Prussia during the spread of Christianity in 997. His half-younger brother Radim-Gaudeamus was the first archbishop of Gniezno from 1000 to 1020.

Thus, in 921 St. Wenceslas was 21-24 years old. After his father's death, his mother Drahomíra, as regent, helped him with the administration of the country.

11) In 926, at the age of 26 - 29, Václav ruled alone. It is a question of his education, both linguistic and religious, which he received in previous years from monks in Budeč and Levý Hradec. Priest Ucen from Moravia. He is believed to have had a calm conciliatory nature. In 926, his younger brother Boleslav_I (* 915) was 11 years old.

12) Václav married Adelheid of Saxony (cca * 915 - + after 931). Adelhaid was the daughter of Heinrich I The Fowler of Saxony *7. July 876, + 27. June 936.

According to Arabic records - Ibrahim Ibn Jacob - they had a son named Vaclavič.

13) In 937, Václav was 37-40 years old and Boleslav_I was 23 years old. Boleslav had an energetic nature and was the opposite of Václav. Subsequently, in the following years, Boleslav conquered another territory ...

14) Slavníkovci and Prince Slavnik with the seat of Libice nad Cidlinou was born * approx. 925. He had a daughter of Vratislav I - Strezislav The Pretty as his wife * before 921.

If Saint Wenceslas was the son of Vratislav_I and his own brother Boleslav_I (* 915), then Slavnik Sbraslav, Prince Premysled could not be Václav's son !!!...

Thank you all for your critical comments. Subsequently, by appointment, the most likely version is saved. Greetings Jaromir


O Sv.ovi Václavovi Knížovi Český,ovi I (čeština)

Životopis knížete sv. Václava

'


V roce 894 -1- dosáhl plnoletosti český kníže Spytihněv (875–915) -2- a v následujícím roce změnil politickou orientaci Prahy svého otce Bořivoje (851–894) na Velkomoravské říši a přijal závislost na východofranském králi Arnulfovi Korutanském -3- . Buď v roce 895 nebo 896 se Spytihněv oženil a dá se předpokládat, že byla naplněna podstata politického sňatku. Mohl by se oženit s nějakou příbuznou krále Arnulfa, nebo s knížecí dcerou ze sousední oblasti v České kotlině, jejíž otec měl také zájem zbavit se závislosti na Velké Moravě. Jeho manželka byla asi o nějaký rok starší.-4- Ze svazku se narodil v roce 897 jejich syn Václav.-5-

1– Na rozdíl od vágní až humorné představy, že plnoletost nebyla přesně stanovena a „počínala podle dokonalosti přirození“ (Třeštík 1997), lze nejméně pro 9.–10. století u knížat považovat za jistou plnoletost dosažení devatenácti let (Cinert 2008). Dokládá to chronologie tohoto období a samotná skutečnost, že Přemyslovci odvozovali svůj původ od Přemysla, který je personifikací Velkého lunárněsolárního cyklu v délce devatenácti let (tentýž). Nárok na knížecí stolec byl právním nárokem, který nemohl být postaven na proměnlivé dokonalosti přirození. Plnoletost musela být nezaměnitelně stanovena a právě astronomický princip byl nejvhodnější.

2 – Podle kronikáře Regina z Prümu zemřel Spytihněv v roce 915 a podle ludmilské legendy v Bödeckém rukopisu se dožil věku čtyřiceti let. J. Kilian stanovil dožitý věk Gustafsonovou metodou na 41,7 ±4,6 roku v rámci výzkumu E. Vlčka (1997).

Antropolog prof. Emanuel Vlček (*1. 3.1925 - +24.10.2006) zkoumal kosterní pozůstatky svatého Václava. Po důkladném šetření usuzuje na věk svatého Václava v době smrti nad 40 let. Tedy se musel narodit v letech 895-897. Pokud by byl jeho otec Vratislav_I , bylo by mu v době narození Václava 7-9 let a jeho matce Drahomira of Stodor 5-7 let !!!

Proto přichází v úvahu Sytihněv I (*875 - +915). Vládnul v letech 895 - 915. Spytihněvovou manželkou byla zřejmě žena pohřbená několik let po jeho smrti do jeho hrobky na Pražském hradě pod podlahou kostela Panny Marie a jejíž náušnice pocházejí nejvýš z prvních desetiletí 10. století. Tedy zemřela před rokem 920. Narozená asi v roce 880.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Emanuel_Vl%C4%8Dek https://cs.wikipedia.org/wiki/Spytihn%C4%9Bv_I. https://cs.wikipedia.org/wiki/Vratislav_I.

3 – Podle Fuldských análů se v roce 895 poddal Spytihněv a Vitislav východofranskému králi Arnulfovi.

4 – Podle E. Vlčka (1997) byla Spytihněvova manželka pohřbena asi o několik málo let později do společné hrobky k Spytihněvovi a dožila se věku 46,2 ±7,2 roku, což zjistil J. Kilian opět Gustafsonovou metodou. Podle nyní probíhajícího výzkumu by měla být manželka původem z České kotliny.

5 – Je vyloučeno, aby byl Václav synem Vratislava, protože by se narodil ve Vratislavových patnácti letech. I kdyby k tomu došlo, tak by Václav byl levobočkem a nikdy by se nemohl stát mezinárodně uznaným pražským knížetem (Cinert 2008).


Pravděpodobně v letech 908–909 se uskutečnila první územní expanze pražských Přemyslovců, a sice ovládnutím jižních Čech, které byly zřejmě předtím devastovány procházejícími Staromaďary.1 Přemyslovci tak získali monopol na obchod se solnohradskou solí téměř v celých Čechách a části Moravy, což byla prvopočáteční příčina jejich mocenského vzestupu. Jako správní centrum zde bylo vzápětí postaveno hradisko Doudleby a nejspíše v roce 910 se uskutečnil sňatek předpokládaně zdejšího nového údělného knížete Vratislava (882–928)2 s knížecí dcerou Drahomírou (před 896–po 930)3 ze sousedního hradiska Stodor.4 Z tohoto svazku se v roce 911 narodil jejich syn Boleslav.5

1 – Podle dosavadních archeologických výzkumů byla jihočeská hradiska vypálena někdy po roce 900 (Lutovský – Michálek 2002)). V roce 908 byla stanovena hranice mezi Bavorskem a územím Staromaďarů na řece Enži. V témže roce se uskutečnilo tažení Staromaďarů proti Durynsku, na které si je pozvali Daleminci. Průchod skze Čechy se mohl uskutečnit pouze přes jižní Čechy, Plzeňsko a povodím Bíliny (Cinert 2008). Nejspíše při návratu došlo k napadení jihočeských hradisek.

2 – Podle latinské legendy Fuid se Vratislav dožil třiceti tří roků, což je špatně převzato ze staroslověnského archetypu (viz vladě v lět 33 níže). Gustafsonovou metodou byl zjištěn dožitý věk 45,7 ±5,9 roku (Vlček 1997).

3 – Drahomíra musela mít v době sňatku věk alespoň kolem patnácti let a podle textu I. staroslověnské legendy byla naživu v době legendárního Václavova zavraždění, tedy v roce 936. Jedná se o pozdní údaj až z 2. poloviny 11. století a není jej možno jinak ověřit.

4 – Podle al-Masúdího Zmínky o Slovanech se hradisko U.s.t.trána (Stodorany) nacházelo mezi Volyňany a Doudleby. Nejpravděpodobněji jím bylo hradisko u dnešních Litoradlic (Cinert 2008).

5 – Boleslav musel být v roce 930 devatenáctiletý, aby v roce 950 mohl mít plnoletého syna s vlastním údělem na hradisku „Nova“, jak informuje kronikář Widukind. Nemohl být ale devatenáctiletý již v roce 929, jestliže uplatnil nárok na knížectví Václav. Po předpokládané devastaci jižních Čech v roce 908 muselo být nejprve v roce 909 postaveno hradisko Doudleby jako nový Vratislavův úděl a teprve následně se mohl Vratislav oženit s Drahomírou ze sousedních Stodoran. Pro narození Boleslava I. tím vším vychází lépe rok 911 nežli rok 910.



Václavův otec Spytihněv zemřel roku 915 ve věku čtyřiceti let, a protože tehdy nebyl Václav plnoletý, bylo mu pouze osmnáct let,1 nastoupil k vládě podle stařešinského řádu jeho strýc Vratislav. Tomu bylo v roce 915 třicet tři let.2 Vratislav prý svěřil nezletilého Václava jeho babičce Ludmile (860–928),3 která sídlila na svém zděděném údělu v Budči.4 Spíše se jednalo o běžný odchod neuznaného dědice knížecího stolce do zahraničí. Tehdy byla ještě Budeč součástí samostatné sídelní oblasti zvané Čaša a Václavův pobyt na Budči byl vlastně vyhnanstvím. Devatenáctileté plnoletosti dospěl Václav v roce 916 a patrně s podporou své babičky Ludmily se začal domáhat svého dědického nároku na pražské knížectví po svém otci Spytihněvovi, starším bratru Vratislava. Činil tak snahou o získání podpory vévody Arnulfa Bavorského, ten byl v té době ale zaneprázdněn svým odbojem proti králi Jindřichovi I. Ptáčníkovi (Cinert 2008). K jejich smíření došlo v roce 921 a v následujícím roce 922 uskutečnil Arnulf vojenskou výpravu do Prahy5 ve Václavově zájmu. Pod tímto nátlakem došlo v Praze ke kompromisní dohodě (Cinert 2008). Vratislav se stal při Václavově křtu v rotundě Zvěstování P. Marii jeho kmotrem a uznal jej za svého křestného syna a knížecího nástupce.6 Touto adopcí se stal Václav Vratislavovým synem a bratrem Boleslava (Cinert 2008). Takto stanovený právní nárok na knížecí nástupnictví byl u knížete prvořadý, a tak v písemných pramenech nebylo dále řešeno, že se nejedná o rodné bratry. Václavovi byl prozatím přidělen úděl na Doudlebech.7

1 – Ruské redakce I. staroslověnské legendy uvádějí: I rozvadili se muži čeští a povstali proti sobě. Kníže [V%C3%A1clav] pak jim byl ještě mladý, osmnáctiletý, když zemřel jeho otec.

2 – Prolog o sv. Ludmile uvádí: A otcovský stolec převzal její syn Vratislav. Ten pak „vladěv lět 33“, spočinul v pánu. Dosud se vedla diskuze jestli to znamená, že zemřel v 33 letech nebo vládl 33 let. Ve skutečnosti je správně, že „vladě v lět 33", tedy že „vládl v letech 33“, takže nastoupil vládu ve svých 33 letech.

3 – Ludmila se musela vdát ve čtrnácti letech roku 874 po dosažení biologické zralosti, protože v roce 875 se již narodil její syn Spytihněv. J. Kilian zjistil Gustafsonovou metodou dožitý věk 68,5 ±5,6 roku (Vlček 1997) a podle Starých českých análů zemřela v roce 921. Toto datum je však o sedm let zkrácené (viz níže).

4 – Základní údaj o poslání Václava na Budeč mají všechny Václavské legendy. V nich je však událost převedena do hagiografické podoby a Václav se měl na Budči učit latinsky, jako doklad již mladické výjimečnosti budoucího světce. Přitom zde byla postavena rotunda sv. Petra kněžny Ludmily, a tím se zde provozovala smíšená staroslověnsko-latinská liturgie.

5 – Annales Ratisponenses k roku 922: Kníže Arnulf v Čechách zvítězil.

6 – Podle Minejní redakce I. staroslověnské legendy: A chlapec vyrostl, takže ho měl jeho otec Vratislav dosadit na svůj stolec; sám byl starý a očekával svou smrt. A Vratislav pozval z knížat toho, kdo byl tehdy v jeho zemi i biskupy ... uvedše chlapce postavili na stupeň před oltářem; a biskup mu požehnal... Vostokovská a charvátsko-hlaholská redakce z tohoto údaje popleteně učinily postřižiny konané v sedmi letech, protože od smrti Václavova skutečného otce Spytihněva uplynulo sedm let. Vavřincova legenda: ...ještě za živobytí otce a zároveň s jeho vůlí jej si za vladaře slušně žádali...

7 - Podle al-Masúdího Zmínky o Slovanech vládl Václav v Dúlábá (Doudlebech).



Kníže Vratislav zemřel 13. 2. 928

1

a jeho prvorozenému synu Boleslavovi bylo v té době sedmnáct let. Kněžna vdova Drahomíra se pokusila udržet pražský stolec do Boleslavovy plnoletosti, ale s tím zřejmě nesouhlasila kněžna Ludmila. Drahomíra dobyla její sídlo Budeč,2 připojila oblast Čaša k Praze a Ludmile určila vnitřní vyhnanství na hradisku Tetín.3 Zde Ludmila zemřela 16. 9. 928 4 ve věku šedesáti osmi let.5 Přesto se, zatím obtížně vysvětlitelným způsobem, podařilo Václavovi svojí adoptivní matku Drahomíru vyhnat z Prahy a chopit se vlády. Drahomíra následně obvinila Václava u Jindřicha I. Ptáčníka, že jí vyhnal bez příčiny6 a požádala ho o pomoc. Zároveň Václav požádal o podporu, nebo spíše ji už měl, svědka svého uznání za Vratislavova syna a nástupce v roce 922 Arnulfa Bavorského. Roku 929 se v Praze při řešení dynastického sporu sešel bavorský vévoda, kterému měl být Václav dědičně poplatný a zároveň k bavorské řezenské diecézi Praha patřila, s východofranským králem, který na Prahu neměl dosud žádný nárok. Výsledek jednání známe celkem přesně z Widukindovy Kroniky Sasů. Jindřich označil Drahomířiny námitky proti Václavovu nároku za podivnosti, ke kterým se nepřihlíží, přiznal, že je Václav uznaným Boleslavovým bratrem a učinil Václava sobě poplatným.7 Nadále zůstala pouze příslušnost Prahy pod bavorskou diecézi v Řezně.8

V roce 930 se pravděpodobně Václav oženil s neznámou příbuznou Jindřicha I., případně Arnulfa, a v následujícím roce se jim narodil předpokládaný syn Slavník, který dosáhl plnoletosti v roce 950 a byl mu v tomto roce po jednání Boleslava I. a Oty I., předpokládaně v Žatci, přidělen úděl v Libici.9 Rovněž v roce 930 byl čerstvě plnoletý Boleslav a Václav mu přidělil úděl v Boleslavi. Téhož roku se Boleslav oženil s neznámou dcerou sousedního knížete, snad z Charvát s ústředním hradiskem dnes zvaném Stará Kouřim, nebo ze středního Pojizeří, dnes hradisko Chloumek. Následujícího roku 931 se z tohoto svazku narodil syn, který měl v roce 950 jakožto plnoletý přidělený úděl v Žatci.10 Přijmeme-li legendární údaj o dnech přenesení ostatků sv. Ludmily, tak by je Václav nechal přenést v roce 932. Učinil by tak proto, že křesťanka Ludmila byla pohřbena v Tetíně na pohanském pohřebišti. Denní datum 19. října v pátek se ale nejpravděpodobněji týká roku 927, kdy byla vysvěcena Vratislavova bazilika sv. Jiří.11

1 – Datum 13. 2. 921 uvádějí nekrologia a rok je opět zkrácený o 7 let (viz níže).

2 – O této události informuje I. staroslověnská legenda: ...Drahomíra upevnila zemi... Archeologickým výzkumem bylo zjištěno zničení knížecího dvorce na Budči a části hradeb, datované podle keramických střepů do počátku 2. třetiny 10. století (naposled Bartošková 2011). Rovněž byl nalezen masový hrob několika desítek padlých s bodnými a sečnými ranami před hradištěm (naposled Štefan – Krutina 2009). O připravovaném útoku proti Ludmile informuje II. staroslověnská legenda: „...Zahubím tuto a ony vyženu ze země...“ a legenda Fuid: „Zahubím ji, zdědím všechno co má, a svobodně budu vládnouti“. Podle všeho vychází nejlépe dobytí Budče kněžnou Drahomírou v roce 928 (Cinert 2008). Nutno dodat, že Ludmila není na Budči přímo doložena. S hypotézou o jejím pobytu na Budči v době Václavova života přišel D. Třeštík. Další okolnosti to však skutečně nepřímo dokládají.

3 – Poražená Ludmila byla převezena do Prahy a dle legendy Fuid: „Netoužím vládnouti a nepřeji si mít ani částečku tvé moci...“ S těmito slovy opustila Ludmila hrad Prahu a přišla na jeden hrádek, který se zve Tetín.

4 – Denní datum mají legendy a rok 921 uvádějí Staré české anály, ten je ale opět o 7 roků zkrácený.

5 – Podle J. Kiliana, s použitím Gustafsonovy metody, se dožila věku 68,5 ±5,6 roku. (Vlček 1997)

6 – Tento věcný údaj zachovala I. staroslověnská legenda: ...kteří Václava dříve navedli, aby svou matku vyhnal bez příčiny.

7 – O tomto výsledku nás informuje Widukind v Kronice Sasů k roku 929: Poté se přiblížil [Jind%C5%99ich] s celým vojskem ku Praze, hradu Čechů, jehož krále vzal do poddanství, o něm se předtím vykládaly jakési podivnosti, které protože nezkoumáme, oznamujeme skrýti mlčením. Přece byl Boleslavův bratr, jenž pokud žil, zůstal nejvyššímu veliteli věrným a užitečným. Tedy král učiniv Čechy poplatnými, vrátil se do Saska. Anály Ratisponenské k roku 929: Jindřich král Čechy porazil s Arnulfem.

8 – O tom se popleteně zmiňuje I. staroslověnská legenda: ... I nadešel den sv. Jimrama, jemuž byl Václav zaslíben... Řezenské biskupství bylo při klášteře sv. Jimrama.

9 – O Slavníkově příchodu na Libici nejsou konkrétní zprávy. Mezi historiky je shoda v souladu s archeologickým výzkumem a Slavníkovým úmrtím v roce 981, že k tomu došlo krátce po roce 950.

10 – Tomuto nejmenovanému synovi muselo být jako údělníkovi nejméně devatenáct let. Musel se tedy narodit nejpozději roku 931 a jeho otci Boleslavovi muselo být devatenáct let nejpozději v roce 930, aby se v něm mohl oženit. Zároveň Boleslavovi muselo být devatenáct let po roce 929, jestliže v tomto roce nebyl nastolen a bylo mu devatenáct let následně, jestliže mu Václav přidělil úděl na Boleslavi.

11 – Ve staroslověnském archetypu Ludmilské legendy, uchovaném latinsky v tzv. Bödeckém rukopisu, je dnem translace pátek 19. října. Taková shoda je v roce 921, 927 a 932. V Kristiánově legendě, je uvedena translace ve dnech středa 19. až pátek 21. října. Taková shoda je v roce 925 a tak toto datum translace bylo prohlášeno za jisté a stalo se základním chronologickým datem. To je nemožné a správně by byl pouze rok 932, tedy třetí rok Václavovy doložené vlády. Ve skutečnosti se ale jedná o rok 927, ve kterém byla vysvěcena bazilika sv. Jiří, postavená knížetem Vratislavem. K přenesení ostatků kněžny Ludmily nejsou žádné jisté zprávy a došlo k němu neznámo kdy.



Během Václavovy vlády v letech 929–936 došlo k lučanskému obsazení sídelní oblasti v Dolním Poohří a založení jejich správního hradiska Vlastislavi na úpatí Českého středohoří.1 Nyní již spojený sněm čaských (českých) a pražských předáků se tím cítil ohrožen.2 Po smrti Václavova ochránce Jindřicha I. Ptáčníka 2. 6. 936 po svátku sv. Kosmy a Damiána (1. 6. 936) byl Václav sněmem v Praze zbaven vlády a poslán do vnitřního vyhnanství na Boleslavi.3 Průběh této události můžeme snad rekonstruovat tak, že Václav chtěje doložit svojí schopnost vládnout, podstoupil „rytířský souboj“ s Boleslavem, ten jej bodl mečem do hlavy a zřejmě i částečně skalpoval.4 Vlády se tím chopil Boleslav, který okamžitě s podporou předáků a jejich lidí vyhlásil válku Lučanům. Ti požádali o pomoc Jindřichova syna Otu I., který jim poslal vojenskou pomoc ve dvou oddílech. Boleslav vyslaná vojska porazil a hned srovnal se zemí lučanské staré ústředí na hradištním vrchu Rubín.5

1 – O založení Vlastislavi před Lučanskou válkou informuje kronikář Kosmas, avšak válku zařadil do mýtické části kroniky. Dnes již převažuje názor, že Lučanská válka je o „poražení sousedního podkrále“ Boleslavem I., o kterém zpravuje Widukind k roku 936.

2 – Situaci nejlépe vystihuje Vavřincova legenda slovy vloženými do úst předáků: „Náš král, stižen jakousi duševní chorobou dává přednost životu mnišskému před životem důstojným krále; ...Pročež jednomyslně jsme se usnesli zvolit za krále tebe, jehož svědomitost a ráznost, jak známo, nad hvězdy jasněji se skvějí...“

3 – Podle Widukindovy Kroniky Sasů udeřil ,percussitque' Boleslav svého bratra mezi úmrtím Jindřicha I. Ptáčníka 2. července 936 a nastolením jeho syna Oty I. 7. srpna 936. Kronikář Kosmas uvádí datum Václavova zavraždění 28. září 929 a I. staroslovenská legenda chybným přepisem 28. září 829. Nejlépe objasnil rozpory již dávno bulharský slavista I. Dobrev (1984), ale nebylo to přijato (Třeštík 1997), aby se na ustáleném výkladu nemuselo nic měnit. I. Dobrev zjistil, že sedmiletý rozdíl roků 936 a 929 odpovídá vzájemnému posunu kalendářů tzv. Antiochijské éry používané v 9. století a zavedené Cyrilem na Moravě a tzv. Byzantské éry používané v 10. století v Byzanci. Podle něj tedy byl nejprve správně zapsán rok 936 podle antiochijské éry a při psaní legend koncem 10. století vznikla mylná doměnka, že se jedná o dataci podle Byzantské mladší éry a rok zavraždění byl přiřazen k roku 929 latinského kalendáře. Dále upozornil na to, že podle byzantského kalendáře připadal svátek sv. Kosmy a Damiána na 1. červenec a jestliže měl tento svátek předcházet Václavovu zavraždění, tak se vražda odehrála 2. července 936.

Je to skvělý výsledek, ale denní datum je nepřijatelné. V Praze nemohli ihned vědět o úmrtí Václavova ochránce, a tak se Václavovo sesazení, čili legendární zavraždění, mohlo uskutečnit až na sněmu nejdříve kolem poloviny července. Celá záležitost kolem data se tedy vyvíjela zhruba následovně. V nedochovaných staroslověnských análech bylo zaznamenáno nastolení Boleslava I. následující po úmrtí Jindřicha I. a po svátku sv. Kosmy a Damiána v roce 936, podle Antiochejské éry roku 6437. Při psaní legend bylo datum považováno za náležící k Byzantské éře a tedy odpovídající latinskému roku 929. Zároveň, opět podle I. Dobreva, došlo k záměně byzantského svátku sv. Kosmy a Damiána 1. 7. za jejich latinský svátek 27. 9. Následující den 28. 9 byl pak již v Gumpoldově legendě označen za den Václavovy vraždy. Až jako poslední bylo v 2. polovině 11. století vypočteno, že v roce 929 připadá 28. září na pondělí. K tomu byly dále vypočteny indikce, konkurenta a epakta, které se dostaly do textu I. staroslověnské legendy. Při přepisu data z hlaholice do cyrilice došlo v I. staroslověnské legendě k chybnému zápisu a místo roku 6437 bylo zapsáno 6337 odpovídající roku 829 latinského kalendáře. O tom je již mezi badateli shoda.

Bohužel, právě poslední vzniklý údaj, že se vražda odehrála v pondělí je stále považován za zásadní, a protože pondělí připadá na 28. 9. také v roce 935, byl tento rok označen za rok Václavova zavraždění. Je to ve skutečnosti novodobé vymyšlené datum nemající žádnou váhu, nezapadá do chronologie dějů a kalendářních informací a je v rozporu s Widukindovou Kronikou Sasů. Při zahleděnosti do řešení roku Václavova zavraždění se zcela přehlíželo, že tak, jako je nemožné datum 929, tak jsou také nemožná data úmrtí Vratislava a Ludmily v roce 921, která úzce souvisí s Václavovým příběhem. I ta jsou zkrácena o sedm let na stejném principu. Autor Proložní legendy o sv. Ludmile, či někdo před ním, dokonce zkrátil také o sedm let její dožitý věk 68 let na 61 let, aby její příběh souhlasil s ostatními mylnými daty 921 a 929.

4 – E. Vlček nalezl na pravém spánku Václavovy lebky dobře vyhojenou šikmou bodnou ránu. Na wolfenbütelských ilustracích opisu Gumpoldovy legendy je Václav zachycen s výraznou čelní pleší, která je považována za vyjádření stáří oproti mladistvě namalovanému Boleslavovi. To je ve skutečnosti mýlka, protože u ostatních postav je stáří vyjádřeno šedivými vlasy. Zdá se, že jizva na Václavově čele a částečná skalpace byly dlouho v paměti, nebo přímo zápisy v prvotních análech. Ostatně i všechny legendy shodně popisují Boleslavovo udeření mečem Václava do hlavy, aniž by jej osobně zabil.

5 – O vojenském střetu a zkáze nejmenovaného hradiska podává zprávu Widukind. Staré významné hradisko na vrchu Rubín bylo podle archeologického výzkumu v této době zničeno a osídlení na něm již nepokračovalo.



Václav zemřel tři roky po svém odchodu do vyhnanství v Boleslavi.1 Jeho ostatky mohly být převezeny z Boleslavi do Prahy hned po smrti, nebo krátce po roce 950, kdy Boleslav uznal Slavníkův nárok na pražské knížectví. Není vyloučen ani převoz až za biskupa Vojtěcha po roce 982 podle Vavřincovy legendy. Uložení Václavových ostatků v Praze by mělo nejspíše dokládat oprávněný dědický nárok jeho předpokládaného syna Slavníka, snad totožného s legendárním Zbraslavem, na vládu v Praze (Cinert 2008), případně jeho nejstaršího syna Soběslava. Není ale k přenesení žádná důvěryhodná zpráva, pouze se tak muselo stát před napsáním Gumpoldovy legendy, takže před rokem 983. Tento legendista nenápadně, ale upřímně sděluje, že on, nebo obecně v jeho době, se o přenesení Václavových ostatků nic nevědělo. Podle něj přenesení uskutečnili nějací lidé tajně v noci, obávajíce se zloby knížete a zapsal jen denní datum 4. března.

1 – To odpovídá přenesení neporušených ostatků po třech letech v nejstarší svatováclavské legendě Gumpoldově.

Podle E . Vlčka (1995) se Václav dožil 42,2 ±4,8 roku podle výsledků J. Kiliana upravenou Gustafsonovou metodou, s níž v jiných případech bylo dosaženo velmi přesných výsledků. V knize Bylo to jinak (2008) uvádím variantu Václavova dožitého věku 44,7 ±4,4 roku podle Vlček (1982). Tehdy to byl první výsledek s použitím menšího počtu dílčích rovnic a posléze byl výsledek zpřesněn na 42,2 ±4,8 (Vlček 1995). Václav tedy po roce 936 žil ještě asi tři roky a zemřel ve věku kolem 42 let.

О Святом Вацлаве (русский)

Святой Ва́цлав (Вячеслав; чеш. Svatý Václav, лат. Venceslaus, нем. Wenzel; ок. 907 — 28 сентября 935 или 936) — чешский князь (924—935/936) из рода Пржемысловичей; святой, почитаемый как католиками, так и православными (дни памяти — 17 марта и 11 октября по новому стилю[1]), патрон Чехии.

Вацлав был сыном князя Вратислава I и стодорянской язычницы Драгомиры. В 13 лет оставшись без отца, Вацлав был воспитан в христианской вере своей бабушкой (матерью отца), святой Людмилой, которая была ученицей святого Мефодия. Мать Вацлава Драгомира была очень недовольна влиянием свекрови на сына и преследовала её, так что Людмиле пришлось удалиться в крепость Тетин, где она впоследствии была убита. Тем не менее, матери не удалось вернуть Вацлава к языческим верованиям. С детства он отличался религиозностью.

Став князем, Вацлав ревностно вводил христианство в Чехии. Был дружен с немецким королём Генрихом Птицеловом, которого признавал своим сюзереном. В Праге он построил церковь во имя святого Вита.

Младший брат Болеслав был воспитан матерью и, как ранее предполагали, был близок к язычеству. Желая захватить престол, он составил заговор против Вацлава и, воспользовавшись поддержкой комитов — знатных вельмож, многие из которых оставались язычниками — совершил братоубийство. По другой версии, Болеслав был настроен против брата немецким духовенством, которое ранее преследовало святого Мефодия. Следует отметить, что в ту эпоху подобный способ восхождения на трон был широко распространен. Вацлав был убит Болеславом и его союзниками во время пира (по иной версии — у входа в церковь). Интересно, что впоследствии Болеслав раскаивался в содеянном и, так как в день убийства у него родился сын, назвал его Страхквасом, что означало «страшный пир». Болеслав также дал обет посвятить сына служению Богу.

Вацлав пользовался большой любовью своего народа, и после смерти он был канонизирован церковью и стал патроном Чехии. Могила святого Вацлава в соборе Святого Вита в Праге стала объектом паломничества. Его останки, шлем, меч и панцирь почитаются как святыня. Дата гибели св. Вацлава отмечается в Чехии как День чешской государственности.

Имя Вацлава с 1848 года по предложению деятелей чешского национального возрождения носит Вацлавская площадь в Праге; на ней в 1912 году установлен памятник князю работы Йосефа Мысльбека (ранее, в 1848—1879 годах, на площади стояла статуя ещё XVII века, барочного скульптора Бендля, ныне перенесённая в Вышеград).

view all

Wenceslaus I, duke of Bohemia's Timeline

897
897
Prague, Bohemia
925
925
Age 28
Bohemia - aka Vaclav the Christian
925
Age 28
Bohemia,,
939
939
Age 42
????
Church Of St. Vitus, Prague
????
Church of St. Vitus, Prague
????
Church Of St. Vitus, Prague
????
Church Of St. Vitus, Prague
????
Praha, Czechia