V roce 1793 bylo v okolí Sázavy asi 131 osob evangelického vyznání. To bylo málo pro vytvoření samostatného sboru, a proto se věřící nekatolíci připojili k církvi evangelické augsburského vyznání v Krucemburku. Luterské obřadnictví v této církvi nebylo sázravským reformovaným evangelíkům (tzv. helvítům) blízké, a proto se spojili s hornokrupskými a v roce 1784 vytvořili samostatný reformovaný sbor v Sázavě. Horní Krupá se stala filiálkou tohoto sboru.

Okamžitě se snažili zístkat povolení pro stavbu modlitebního domu. Stavba byla zahájena 15. července 1785, dokončena 13. října téhož roku, tj. za pouhé tři měsíce. 20. listopadu 1785 pak byla první sázavská modlitebna vysvěcena.

Modlitební dům byl bez věže a s malými okny, s vchodem z polí, jak nařizovaly tehdejší předpisy. Jen půdorys byl díky benevolenci vrchnosti z Polné více podoben kostelu než stodole: je zvláštností místního kostela, že jeho čelní stěna (apsida) je půlkruhová. Střecha byla kryta šindelem, na podlaze byla kamenná dlažba.

Věž byla ke kostelu přistavěna až o 100 let později, v roce 1885. A protože ze stavby zbylo ještě asi 100 zlatých, byl opraven vnitřek kostela, rozšířen hřbitov a postavena márnice. Zvony byly zakoupeny ještě před stavbou věže z Černilova a staly se důvodem pro stavbu věže.

Již roku 1790 si sbor postavil církevní školu, která byla nejstarší evangelickou školou na vysočině.

V roce 1848 byla v Sázavě postavena evangelická fara. Do této doby bydleli kazatelé (tehdy se říkalo duchovní správci) v podnájmu u svých farníků.

V roce 1793 bylo v okolí Sázavy asi 131 osob evangelického vyznání. To bylo málo pro vytvoření samostatného sboru, a proto se věřící nekatolíci připojili k církvi evangelické augsburského vyznání v Krucemburku. Luterské obřadnictví v této církvi nebylo sázravským reformovaným evangelíkům (tzv. helvítům) blízké, a proto se spojili s hornokrupskými a v roce 1784 vytvořili samostatný reformovaný sbor v Sázavě. Horní Krupá se stala filiálkou tohoto sboru.

Okamžitě se snažili zístkat povolení pro stavbu modlitebního domu. Stavba byla zahájena 15. července 1785, dokončena 13. října téhož roku, tj. za pouhé tři měsíce. 20. listopadu 1785 pak byla první sázavská modlitebna vysvěcena.

Modlitební dům byl bez věže a s malými okny, s vchodem z polí, jak nařizovaly tehdejší předpisy. Jen půdorys byl díky benevolenci vrchnosti z Polné více podoben kostelu než stodole: je zvláštností místního kostela, že jeho čelní stěna (apsida) je půlkruhová. Střecha byla kryta šindelem, na podlaze byla kamenná dlažba.

Věž byla ke kostelu přistavěna až o 100 let později, v roce 1885. A protože ze stavby zbylo ještě asi 100 zlatých, byl opraven vnitřek kostela, rozšířen hřbitov a postavena márnice. Zvony byly zakoupeny ještě před stavbou věže z Černilova a staly se důvodem pro stavbu věže.

Již roku 1790 si sbor postavil církevní školu, která byla nejstarší evangelickou školou na vysočině.

V roce 1848 byla v Sázavě postavena evangelická fara. Do této doby bydleli kazatelé (tehdy se říkalo duchovní správci) v podnájmu u svých farníků.