Bušek Herštejnsky z Velhartic

https://czwiki.cz/Lexikon/Nov%C3%BD_Her%C5%A1tejn

Nový Herštejn je zřícenina hradu na zalesněném kopci u Kdyně v okrese Domažlice. Je chráněna jako kulturní památka.[1] Hrad byl založen v první polovině čtrnáctého století. Roku 1475 ho dobylo bavorské vojsko a později byl obnoven již jen k hospodářským účelům. Po roce 1524 ho koupilo město Domažlice, které nechalo nepotřebný hrad zpustnout.

Hradní vrch je, včetně zříceniny hradu, chráněn jako přírodní rezervace Herštýn.

Obsah
1 Historie
2 Stavební podoba
3 Odkazy
3.1 Reference
3.2 Literatura
3.3 Související články
3.4 Externí odkazy

Historie
Pravděpodobným zakladatelem hradu byl v první polovině čtrnáctého století Bušek II. z Velhartic, ale podle historika Jiřího Jánského se ke hradu vztahuje přídomek Protivce z Herštejna uváděný již roku 1272. Dochované stavby však pochází nejdříve z první poloviny čtrnáctého století, a existovalo-li na místě starší sídlo, je jeho podoba zcela neznámá.[2]

Opevnění nad první bránou

Zbytky zdí
Bušek II. z Velhartic byl synem Buška I. z Velhartic, který byl komorníkem markraběte Karla a zemřel v roce 1337 v Meranu. Bušek II. hrál významnou roli na Karlově dvoře. Jeho nástupci na panství uvádění v letech 1348 a 1349 byli jeho příbuzní Protiva a Břeněk z Herštejna. Po Břeňkovi, který byl ve službách olomouckého biskupa, hrad získal maršálek královského dvora Ješek z Velhartic.[3] Když zemřel, ujala se dědictví vdova Ofka z Újezdce a nezletilý syn Jan, který se po roce 1385 dostal do sporů s Rožmberky. Ti nejspíše Nový Herštejn dobyli a Jana z Velhartic zajali. Jan poté musel zaplatit padesát kop grošů, aby hrad vyplatil, a navíc přislíbit, že hrad kdykoliv poskytne Oldřichu z Rožmberka a jeho synovi Jindřichu z Rožmberka. Jan z Velhartic zastával v letech 1397–1412 funkci přísedícího zemského soudu a připomínán je naposledy roku 1435. Ještě předtím se však dostal do sporu s bavorským vévodou Vilémem, ve kterém ho podporovala řada katolických pánů.[4]

Po Janovi z Velhartic hrad zdědil syn Záviš z Velhartic, který vedl řadu sporů s Bavory, ale i se svým bratrem Vilémem. Dalším majitelem hradu se stal někdy na konci vlády krále Jiřího z Poděbrad Jan Herštejnský z Velhartic, který byl synem Záviše nebo některého z jeho bratrů. Také on vedl spolu s dalšími šlechtici z okolí spor s Bavorskem, a roku 1474 vojsko vévody Albrechta Jana Herštejnského zajalo.[4] Po třech měsících uzavřel Bohuslav ze Švamberka a Dobrohost z Ronšperka s bavorským knížetem dvouměsíční příměří, ve kterém měl být Jan Herštejnský na svobodě, ale po jeho uplynutí se měl dostavit na bavorský hrad Straubing. Ale Jan po propuštění začal opět plenit bavorské statky. Bavoři podnikli novou vojenskou výpravu a na začátku února 1475 Nový Herštejn dobyli, Jana zajali a hrad vypálili. Po dlouhém vyjednávání byl v lednu 1476 Jan Herštejnský z vězení propuštěn a uchýlil se na nedaleký statek Lomec. Nedokázal však zaplatit výkupné ve výši tisíc zlatých, a proto vypukl nový spor, který ukončila až blíže neznámá smlouva z roku 1481.[3]

Začátkem šestnáctého století koupil herštejnské panství Půta Švihovský z Rýzmberka. Po jeho smrti v roce 1504 připadl Nový Herštejn synu Břetislavovi. Buď on nebo již jeho otec na hradě provedli nutné opravy, aby na něm mohl bydlet správce.[3] Kromě jiného nechal Břetislav na Herštejně postavit stáj pro 200 koní.[2] Zadlužený Břetislav, který sídlil na Rýzmberku, začal rozprodávat svá panství. Nový Herštejn s osmi vesnicemi koupilo v letech 1524–1534 za 2350 kop grošů královské město Domažlice, kterému byl veškerý majetek zabaven pro účast na stavovském odboji proti králi Ferdinandu I. V roce 1549 bylo novoherštejnské panství prodáno karlštejnskému purkrabímu Šebastiánovi Markvartovi z Hrádku. Jeho majitelé však nesídlili na zpustlém hradě ale na tvrzi v Únějovicích.[3]

Páni z Velhartic

Prvním známým předkem pánů z Velhartic byl Bohuslav ze Vzdoun (12. stol.), který měl několik potomků. Z Herštejnské větve pocházel Bohumil z Budětic, který založil mezi lety 1290-1310 hrad Velhartice. Rod se brzy rozdělil na linii velhartickou, budějovickou a letovskou. Ve stavbě hradu pokračoval Bohumilův syn Bušek starší z Velhartic († 1337) a jeho vnuk Bušek mladší († 1371). Oba patřili k blízkým přátelům a rádcům moravského markraběte a později krále Karla IV. Bušek mladší byl mistrem královské komory, maršálkem královského dvora a nejvyšším hejtmanem léna Nové Čechy v Horní Falci. Jeho bratr Jan z Velhartic († 1394) zdědil panství Velhartice, Hrádek a Čečovice na Domažlicku, Velký Bor, Kolinec a Petrovice u Sušice. Měl však jen dvě dcery, proto jím velhartická větev vymřela po meči. Z velmi rozvětveného rodu pánů z Velhartic žila nejdéle větev z Nového Herštejna u Domažlic, která vymřela v 17. století.

Páni z Velhartic vlastnili:

Velhartice
Hrádek u Sušice
Kolinec
Petrovice u Sušice