Friedrich Ritter Friedländer von Malheim

Selbstporträt des Künstlers

Rodina Friedländerů (Friedlaenderů) pocházela ze středočeských Uhlířských Janovic, kde se také narodil její nejslavnější člen Friedrich (1825 - 1901). Již v dětství se projevilo jeho malířské nadání. Talentovaný mladík proto od roku 1844 studoval na prestižní vídeňské akademii výtvarných umění a po jejím absolvování získal první zkušenosti v ateliéru slavného malíře Georga Waldmüllera (1793 - 1865). V letech 1850-1852 podnikl studijní cestu do Itálie, později pobýval v pruském Düsseldorfu, kde byla známá malířská akademie, a roku 1854 navštívil Paříž. Od roku 1856 žil trvale ve Výdni. Ačkoliv se původně proslavil jako malíř historických výjevů, později se stal jedním z nejslavnějších rakouských žánrových malířů a na svých plátnech zachycoval především život prostých vídeňských obyvatel a také vojáků. Roku 1866 byl poctěn členstvím ve Vídeňské akademii výtvarných umění, stal se čestným členem Uměleckého společenství v Mnichově (Münchener Künstlergenossenschaft) a byl jedním z iniciátorů a následně zakladatelů Vídeňské umělecké společnosti (Wiener Künstlergenossenschaft). Friedrich byl ale také aktivní v humanitární oblasti. Za války 1859 se stal členem Vlasteneckého pomocného spolku na dobu války (Patriotischer Hilfsverein während Krigsdauer), pro který zorganisoval loterii o umělecká díla. Ǔspěch akce byl takový, že z výnosu mohlo být na věčné časy vytvořeno devět nadačních míst pro raněné vojáky s roční rentou 100 zlatých. Nedlouho po skončení konfliktu, 30. října 1859, ocenil panovník Friedländerovy zásluhy vyslovením nejvyšší spokojenosti. Stejnou loterii zajistil malíř i po válce s Dánskem o Šlesvicko a Holštýnsko - tentokrát vzniklo šest nadačních míst s roční rentou ve výši 150 zlatých. Dne 1. června 1867 jej vlastenecký spolek za prokázané zásluhy jmenoval svým čestným členem. Roku 1867 se stal členem císařské komise na Světové výstavě v Paříži a za svou činnost 22. června následujícího roku obdržel zlatý Záslužný kříž s korunou. Rakousko-uherský panovník pak jeho další umělecké úspěchy ocenil 15. června 1869 rytířským křížem Řádu Františka Josefa (Kaiserlich-Österreichische Franz-Joseph-Orden). Jako respektovaný umělec se v září 1871 stal členem komise pro přípravu Světové výstavy ve Vídni roku 1873 a krátce nato byl jmenován nejprve referentem a následně šéfem uměleckého oddělení komise. Ještě téhož roku byl zvolen akademickým radou c.k. Akademie výtvarných umění. Přestože Světová výstava ve Vídni skončila hospodářským neúspěchem, který předznamenal následnou hospodářskou krizi, panovník odměnil jeho účast v přípravné komisi 27. října 1873 Řádem železné koruny III třídy a po rozpuštění komise ještě vyslovením nejvyšší spokojenosti. Za své umělevké výkony i za účast při pořádání mnoha výstav se dočkal i zahraničních ocenění. Stal se rytířem I. třídy bavorského Záslužného řádu sv. Michaela, rytířem francouzského Řádu čestné legie, nizozemského Řádu lva a belgického Leopoldova řádu. Při Jubilejní výstavě ve výdni bylo jeho dílo oceněno medailí arcivévody Karla Ludvíka. Friedrich dlouho práva na nobilitaci, které vycházelo z držby Řádu železné koruny, nevyužil. Teprve šestnáct let po jeho udělení požádal 18. července 1889 c.k. ministerstvo vnitra o povýšení do rytířského stavu a udělení predikátu Malheim. Vyhověno mu bylo obratem a listinou 21. července 1889 získal rytířský titul s predikátem rytíř Friedlaender z Malheimu (Ritter Friedlaender von Malheim) a erb: 'Stříbrno-červeně polcený štít. V pravé polovině jsou tři šikmá červená břevna, v levé třistříbrné štítky (2,1). Na štítě stojí dvě korunované turnajové přílby s červenostříbrnými přikrývadky a každá s dvěma zavřenými křídky, ze kterých je přední stříbrné a zadní červené. Pod štítem je stříbrná, červeně lemovaná páska s červeným heslem DURARE (POSLEDNÍ). V červnu 1846 konvertoval Friedrich Friedländer ve vídeňském chrámu U devíti andělských chórů (AM Hof) ke katolictví a o devět let později se oženil s Marií, dcerou dvorního rady Václava Wacka (od roku 1861 rytíře Wacka z Orlic), se kterou měl sedm dětí.