Hynek older Talaczko

Talackové z Ještětic byl český vladycký rod, později povýšený do panského stavu. Jeden z jeho členů získal hraběcí titul. Jejich původní sídlo byla vesnice Ještětice u Solnice.

Počátky rodu
Jako nejstarší příslušníci rodu jsou známí bratří Jindřich a Jan, kteří vpadli roku 1448 do Prahy, Jindřich podporoval ještě roku 1450 poděbradskou jednotu, Jan sloužil roku 1468 králi Jiřímu z Poděbrad.
Roku 1473 žili bratří Vaněk a Jan, z nichž první se připomíná ještě roku 1483. Roku 1496 žil pravděpodobně tentýž Jan, který roku 1545 zemřel a je pohřben v Rosicích.
Vaněk (Václav) Talacko seděl roku 1511 v Seslavcích a držel také grunty u Chrudimi. Dobře hospodařil a koupil roku 1521 dvůr v Rosicích a před rokem 1540 i Řestoky, roku 1543 Synčany a roku 1545 Čelakovské Hory. Vlastnil také Nabočany a Libanice, ty však prodal zeti Karlovi Orelskému ze San, manž. Kateřininu. Zemřel 16. dubna. 1558 (manželka Anna ze Škrovadu).
Jeho syn Jindřich obdržel roku 1553 zápis na všechny otcovské statky a byl pak v ustavičných soudech, protože chtěli od něho Čelakovské Hory a statek v Řestocích vyplatit. To trvalo do roku 1564, kdy právo výplaty vykoupil.
Václav (pravděpodobně jeho syn) se psal od roku 1567 na Řestocích jako předním sídle ještě roku 1579. Před rokem 1589 rozdělil majetek s bratry. Václav dostal Rosice, Jan Trojovice, Jindřich Synčany, Hynek Přestavlky a Adam Řestoky. Všichni měli potomky.
Rosická větev
Václav Talacko koupil roku 1590 Libanice a zemřel roku 1591. S manželkou Markétou ze Zásmuk měl syny Jindřicha, Mikuláše a Jana, kteří zdědili Rosice a Libanice. Libanice však prodal roku 1592 jejich poručník Jan Talacko.
1. Jindřich Talacko (nejstarší) vlastnil Rosice a Hroubovice, mateřský statek , který zdědiI s Klusákem, synem Markéty z druhého manželství, s Janem Adamem Klusákem z Kostelce. Hroubovice roku 1603 prodal, v roce 1611 i Rosice Lvovi Burianovi Berkovi z Dubé. Po úmrtí manželky Elišky ze Zásmuk oženil se podruhé s Veronikou Nykláskovou z Žitenic, která držela Chotouchov a Horní Jelčany. Poté co zdědil část tohoto statku, prodal svůj podíl a podíly svých dcer roku 1629 († roku 1637). Jeho dcerami pravděpodobně z druhého manželství byly Kateřina Lidmila († 11. května 1649, třetí manželka Jaroslava Bořity z Martinic), Markéta, Maří Majdalena a Lidmila, která se jako Polyxena stala jeptiškou řádu svatého Benedikta.
Jindřichův syn Hynek byl zemským soudcem a hejtmanem chrudimského kraje.
Hynkův syn Adam Jindřich koupil roku 1653 Libanice, roku 1657 zdědil po strýci Hynkovi starším i Přestavlky a držel také část Bítovan. Roku 1658 prodal dvůr na Vlčnově, kterého se ujal po bratrech a sestrách. V roce 1660 prodal Libanice a koupil roku 1661 Uřinovice, které roku 1665 zase prodal. Byl 10 let krajským hejtmanem. Zemřel 23. ledna 1668 a pohřben byl v chrudimském kostele, jemuž odkázal dvorec u Chrudimi. Jeho manželkou byla Emilie Kateřina rozená z Lisova, která držela Vejvanovice († 1669).
Synové jejich byli Maximilián Ferdinand, Rudolf Ignác, Alois († 1673), Jan Jaroslav († 1688), Karel († ok. 1670), Leopold Šťastný a Antonín Šťastný.
Maximilián Talacko jako nejstarší dostal Přestavlky a Vejvanovice, oženil se roku 1676 s Marií Terezií Villanskou. V roce 1680 vydal díl Leopoldovi a roku 1683 Antonínovi († 11. března 1684 v Chrudimi). Roku 1684 Vejvanovice prodal. Byl krajským radou a zemským soudcem a zemřel roku 1692.
Jeho bratr Alois Talacko vstoupil do řádu sv. Kajetána.
Přestavlky po něm zdědil Leopold Talacko, který je roku 1699 prodal. Leopold byl od roku 1695 zemským soudcem, krajským radou a hejtmanem chrudimského kraje. Za své zásluhy a zásluhy svých předků byl povýšen 15. června 1700 do panského a 2. listopadu 1702 do hraběcího stavu. Tento první a poslední hrabě Talacko zemřel v dubnu 1703 v Chrudimi (manželka Vilémína Kateřina Schröttern). Jediná dcera jeho Marie Zuzana se roku 1713 vdala za Jana Antonína hraběte Sporcka a po druhé roku 1715 za Jana Antonína hraběte Vratislava z Mitrovic.
2. Mikuláš Talacko, v roce 1593 již zletilý, získal před roku 1615 statek Úřinovice, který si udržel, i když byl roku 1623 odsouzen. Prodal však svůj statek v Přepyších. Býval pak hejtmanem chrudimského kraje a v létech 1634 – 35 i královským inspektorem na Opočně. Zemřel 15. prosince 1638. Zůstala po něm vdova Anna z Bubna, jež držela do konce života Lično (druhý manžel Volf Bedřich Cetlic ze Seitendorfu).
Synové Mikuláše byli Jan a Václav Šťastný, dcera Barbora (vdaná Dohalská) a Anna Markéta (vdaná Bukovská).
Jan Talacko se ujal Úřinovic, prodal je roku 1661 strýci Adamovi Jindřichovi a držel pak díl Bítovan. Na druhém díle Bítovan seděl roku 1685 Karel, který zemřel 24. května 1690. Marie Kunhuta Talacková († 1714) prodala roku 1694 jeden díl Bítovan hraběti Schönfeldovi a roku 1709 mu prodali tentýž statek i bratři Hynek Šťastný, František Václav a Anselm Norbert.
Leopold Blažej, syn Františkův, koupil roku 1730 s manželkou Annou Marií Záblatskou z Tulešic († 16. list. 1731) statek Mirošov u Dolní Cerekve. Od roku 1733 byl ženat s Marií Majdalénou Dejmovou ze Stříteže. Zemřel 7. ledna 1742. Mirošov byl po jeho smrti prodán.
Jeho synové byli František (* 1735), Jan (* 1739) a Leopold.
Jan Talacko vstoupil do vojska, byl roku 1772 poručíkem u dělostřelectva a žil s bratry ještě roku 1788.
Leopold Talacko byl roku 1795 poštmistrem v Hradci Králové.
František Talacko se utopil roku 1796 v Praze ve Vltavě.
Václav Talacko, druhý a mladší syn MikuIáše, držel nějaký čas Střeziměřice a roku 1666 až 1669 koupil díl Kocléřova.
Albrecht a Ignác Václav, bezpochyby jeho synové, prodali své díly Kocléřova jezuitům v Žírci, první roku 1692, druhý roku 1705.
3. Jan Talacko, třetí syn Václavův (1593), je bezpochyby ten, který seděl roku 1617 na Novém Dvoře v Pašiněvsi († 1619, manželka Eliška Marie Nybšicova).
Trojovická větev
Jan Talacko, držitel Trojovic, zemřel roku 1593. Zůstala po něm vdova Eva z Poličan, syn Jan a dcery Marjana a Kryzelda. Poručníkem jim byl Jindřich, který jejich statky Týn, Vrbatův Kostelec, Cejřov, Louku a Habroveč prodal roku 1595. Jan držel Trojovice jen krátce. Zemřel bezdětný a pravděpodobně svobodný. Dědily po něm sestry, které prodaly roku 1601 Zájezdec matce Evě (po druhé vdané Hradecké z Bukovna) a roku 1603 se rozdělily o Trojovice. Marjana provdaná za Bohuchvala z Berbistorfu prodala svůj díl roku 1605. Kryzelda byla vdána za (Václava) Cetenského z Cetně.
Synčanská větev
Jindřich Talacko, držitel Synčan, zemřel roku 1600. Zůstala po něm vdova Kateřina Klusákovna z Kostelce a synové Hynek, Václav Šťastný, Albrecht, Jana Adam a dcera Eva Kuna.
Hynek spravoval nejdříve Synčany, kterých se pak ujal Václav, ale pozbyl je roku 1623.
Přestavlkská větev
Zámek v Přestavlcích
Hynek Talacko, držitel Přestavlk, odkázal tento statek roku 1595 své manželce Mandaléně Klusákovně z Kostelce a zemřel roku 1597.
Jeho dcerami byly Johanka († 1658, vdaná z Vlkanova), Kateřina († okolo roku 1662, vdaná Hradecká a Zumrová) a Lidmila (vdaná z Vlkanova) a synové Hynek, Václav († roku 1625), Jan Jiří a Jindřich. Jan Jiří držel dvůr v Miřeticích a zemřel roku 1621.
Hynek starší (v roce 1625 jediný žijící z bratrů) sloužil roku 1619 vojensky českým stavům. Přestavlky a Miřetice mu měly být zato zabaveny, ale byly mu ponechány. Manželku měl Lidmilu Častolárku z Dlouhé vsi, ovdovělou Vitanovskou, která vlastnila Uhersko († okolo roku 1650). Roku 1632 byl komisařem, později hejtmanem chrudimského kraje, roku 1649 jmenován komisařem při odevzdání Kladska králi Ferdinandovi. Koupil roku 1644 dvůr Stíčany a první díl Bítovan a dům na hradeckém předměstí. Odkázal všechen majetek strýci Adamovi Jindřichovi a zemřel roku 1657.
Řestocká větev
Adam Talacko, držitel Řestok, zemřel roku 1611. Na Řestokách poté působil jako poradník jeho strýc Jindřich. Řestoky byly pak prodány.
Jan Václav, syn Adamův, držel dvorec ve Vlčnově. Roku 1629 byl již mrtev. O jeho bratrech a potomstvu není nic známo.

Historie v 18. a 19. století
Spojitost rodiny v 18. století není zřejmá. V Chrudimi žili Leopold Jaroslav Talacko († 1694) a Ignác Talacko († 1730).
Antonín Talacko držel v roce 1701 až 1721 Klokočovsou Lhotku na Čáslavsku, kterou jeho synové Karel Antonín a František Josef roku 1732 prodali. První byl pak od roku 1733 pánem na Žďáře, druhý na Zubří, jež roku 1738 prodal. Byl to pravděpodobně tentýž František, který žil v Chrudimi a držel tři dvory v Přelouči, které byly po jeho smrti okolo roku 1747 prodány. Za manželku měl Kateřinu Kapounku ze Svojkova a syna Alberta Ladislava, který žil ještě roku 1788.
Na počátku 18. stol. žil Bedřich Albert Talacko († 1705), který měl za manželku Kateřinu Lidmilu z Vlkanova († 5. září 1730) a syna Františka Josefa, který se roku 1720 oženil ve Vysokém Mýtě. Pravděpodobně jeho synem byl František Jan, který byl roku 1772 adjunktem kouřimského krajského úřadu, a který se oženil s Josefou ovdovělou Martinkovou († 1779). Ten nebo jiný oženil se roku 1782 s Antonií Gfaeserovou a zemřel roku 1798, zanechal syna Josefa Kristiána a dvě dcery.
Leopold Talacko (1779 atd.) byl roku 1784 komisařem u krajského úřadu v Chrudimi a zplodil s Annou Marii Rödlovou několik synů.
Poslední z panské větve žil Jan Adam Talacko, který vstoupil do státní služby, naposled byl předsedou dolnorakouské vlády, byl jmenován c. k. tajným radou a byl komandérem kříže řádu svatého Štěpána. V roce 1832 byl povýšen do panského stavu. V roce 1848 odešel do penze a zemřel ve Vídni 1. března 1858 ve věku 80 let. Od roku 1808 byl ženat s Annou Johannou Danzerovou († 1813). Jeho druhou manželkou byla Barbora Rafiusova z Kleefeldu. Jeho syn Leopold (* 1809 v Praze) stal se vrchním finančním radou ve Vídni a zemřel 20. března 1883 bezdětný.
Na začátku 18. století žil z rytířské větve Václav Talacko, syn Janův, který se ve Vysokém Mýtě oženil s Marií Annou Šercerovnou z Malomlýnku († 1817). Zemřel 19. srpna 1775.
Jeho syn Václav (pohrobek), bydlící ve Vysokém Mýtě, byl dvakrát ženatý (poprvé s Nepomucenou Lemberkovou, † 1831, podruhé s Annou Weinfurtrovou, † 1840) a zemřel 29. října 1847.
Jeho syn Josef (* 1810) byl kupcem ve Vysokém Mýtě a zemřel 24. září 1844. S manželkou Marií Annou Geislerovou († 1840) měl syna Václava, který byl roku 1862 písařem u c. k. okresního soudu.
Josef Talacko, v roce 1809 bojoval s císařským vojskem proti Napoleonovi. V roce 1831 se stal majitelem panství Bratronice, které zdědil po svém strýci svobodném pánu Antonínu Christianovi z Gfässerů. V roce 1835 byl při korunovaci Ferdinanda I. Dobrotivého pasován na svatováclavského rytíře. V roce 1864 odkázal Josef Talacko svůj majetek svému synovci Josefu Battagliovi. V jedné ze svých povídek se o něm zmiňuje i spisovatel Alois Jirásek.[1]