Joseph Alexander Graf von Hübner

Metternich se zaujetím pozoroval rozvíjející se schopnosti Josefa Alexandra Hafenbrädla a jako rakouský státní kancléř nadaného syna prakticky uznal za svého. Podle dobových vyobrazení lze říci, že syn se svému otci podobal nejenom vzhledem, ale především politickými vlohami. V roce 1834 se Josef Alexandr oženil s Marií von Pilat.

Metternich zajistil svému synovi pozici v diplomatických kruzích zastupujících rakouskou monarchii na evropském kolbišti. V průběhu své úspěšné a dlouhé kariéry Josef Alexandr plně potvrdil otcův odhad a mimo jiné zastával post rakouského vyslance v Paříži a Římě. V saském Lipsku pobýval jako generální konzul a v roce 1859 ve stejném roce, kdy 11. června zemřel jeho otec, byl jmenován ministrem rakouské policie.

V roce 1854 byl díky vlastním úspěchům povýšen do stavu svobodných pánů a v roce 1888 se stal hrabětem. Rodného příjmení po matce Hafenbrädl, které upomínalo na jeho nemanželský původ, se zřekl ve prospěch predikátu von Hübner. Časem přestal používat i své první křestní jméno a stal se Alexandrem von Hübnerem. Uspěl i na spisovatelském poli, mimo jiné jako autor životopisu papeže Sixta V. Zemřel ve věku 81 let 30. července 1892 ve Vídni.

PhDr. Pavel Elbl

Hübner hieß eigentlich Josef Hafenbredl und war das uneheliche Kind Metternichs mit der Nichte des k. k. Hof-Glashändlers Rohrweck, die dieser in sein Haus aufgenommen hatte.

Bereits 1830 von Metternich in geheimer Mission nach Italien gesandt, erhielt er 1833 die Genehmigung, sich Alexander Hübner zu nennen, und wurde in Metternichs Staatskanzlei beschäftigt. 1837 ging er als Gesandtschaftssekretär nach Paris, 1841 nach Lissabon und wurde 1844 Generalkonsul in Leipzig. 1848 befindet er sich in Mailand und wird dort im Laufe der Revolution als Geisel gefangengehalten. Noch im gleichen Jahr begleitete er die kaiserliche Familie nach Olmütz und bereitete dort die Staatsakten für die Abdankung Kaiser Ferdinands vor. Von 1849 bis 1859 war er Gesandter in Paris und nahm dort als österreichischer Bevollmächtigter an den Verhandlungen zum Pariser Frieden zur Beendigung des Krimkrieges teil.

1859 wurde Hübner Polizeiminister in Wien, von 1865 bis 68 war er österreichischer Botschafter in Rom. 1879 wurde er Mitglied des Herrenhauses als Vertreter der klerikal-konservativen Partei. 1888 wurde er in den Stand eines Grafen erhoben, Träger der Großkreuze des Leopold-Ordens und des Ordens der Eisernen Krone. Er war einer der bedeutendsten konservativen Staatsmänner der Monarchie. Auch literarischen Arbeiten hat er sich mit Erfolg gewidmet.

Begraben ist Hübner, wie seine Gattin, auf dem Romantikerfriedhof Maria Enzersdorf.
(Wikipedia)