Karl Franz Paar

Karel, syn Johanna Kristofa, od r. 1636 říšský hrabě, obdržel r. 1651 král. povolení, aby si zasnoubil Františku Polyxenu ze Švamberka. S ní vyženil Kestřany, obdržel r. 1652 inkolát v Čechách a majestátem ze 14.11.1654. hraběcí jeho stav potvrzen pro České země. Téhož roku

obdržel také od císaře důstojenství palatinské. Protože rod ze Švamberka smrtí Adama ze Švamberka po meči vymřel, vymohl si u císaře, aby erb jeho do svého přijal (28.11.1665). Dal si jej na čestné místo na štít položený uprostřed. Po jeho smrti manželka prodala Kestřany a zemřela r. 1704 v Praze ve vysokém věku.

Karl Franz nar.30.8.1615, se oženil 2.8.1651 s Franziskou Polixenou ze Švamberka,

dcerou ovdovělé Johanny von Schwanberg roz.Trcka z Lípy. Byl prvním hrabětem v rodině a zemřel 1673.

Poručníky svých nezletilých dětí: Karl Joseph (+ 1725),

Joseph Ignaz, Maria Fränzl, Eva Rosina, Maria Anna,

Maria Josefa a Esther, byli kromě matky, pánové

Helmhard Christof Graf von Weissenwolf a

August Graf von Sinzendorf.

Václav Pára nar. cca. 1650 mohl být nemanželským synem Karla Franze von Paar, pozdějšího manžela

Františky Polyxeny ze Švamberka, dcery Jana Viléma II. ze ŠVAMBERKA, který zemřel 6.6.1651 a je pohřben v klášteře v Písku a Johanky Trčkové z Lípy. Byla dcerou Jana Rudolfa Trčky z Lípy, pána v Německém Brodě dnes Havlíčkově Brodě, velkého a zatvrzelého protestanta a Marie Magdaleny Popelovny Z Lobkovicz.

Jan Vilém ze Švamberka z horské rodové větve zdědil Kestřany u Písku v r. 1584 (+1590). Třebaže se jeho syn Jindřich Erenreich ze Švamberka nepřipojil k odbojným stavům, byl mu kestřanský statek po bitvě u Záblatí (1619) císařskými vojáky vypleněn. Syn Jiřího Jan Vilém II.ze Švamberka po dosažení plnoletosti převzal r. 1627 kestřanský statek, na němž žil se svou manželkou Johankou, rozenou Trčkovou z Lípy až do své smrti v r. 1651. Protože neměl mužské potomky, převzala 1651 statek, Horní tvrz s dvorem, Dolní tvrz a vesnice Kestřany, Lhotu, Sudoměř, Vítkov, Dobev, Nepodřice a Zátaví Janova dcera Františka Polyxena, provdaná Paarová.

Karel Paar, který získal Kestřany sňatkem s Františkou Polyxenou ze Švamberka vystavěl naproti dolní tvrzi raně barokní zámek a při něm založil okrasnou zahradu a vinici a žil v Kestřanech v novém zámku až do své smrti.

Po smrti manžela prodala Františka Polyxena Paarová roku 1678 zámek Alžbetě Zuzaně Vratislavové rozené z Geršdorfu. Panství později opět několikrát změnilo majitele, až se v roce 1700 dostalo do majetku Schwarzenberků, kteří jej připojili k protivínskému panství. V majetku jeho potomků zůstal kestřanský velkostatek do první pozemkové reformy, kdy historické objekty v Kestřanech převzal 1924 československý stát.

Dvoupatrový raně barokní zámek měl původně při východním boku arkádovou chodbu a v klenutém přízemí salu terrenu se štukovou výzdobou, na kterou navazovala okrasná zahrada. Střední díl chodbového traktu byl zbořen v první třetině 19. století. Objekt byl nadále využíván pro byty, sklad obilí a dílny.

Děti Karla von Paar a Polyxeny:

20.5.1654 Karl Joseph Paar

cca 1657 Franz Elias Paar

31.5.1660 Joseph Ignaz Paar

1661 Franziska Paar

1663 Maria Euphrosina Paar

1665 Maria Anna Paar

25.12.1667 Maria Josepha Paar

cca 1668 Maria Esther Anna Paar

Historie Kestřan

Kestřany jsou starého původu. Byly založeny už ve 14. století. Roku 1315 je první písemná zmínka o daru píseckému klášteru od Alberta z Kestřan, Kestřanští z Kestřan. On i jeho synové Michal, Šimon a Bartoloměj byli velmi pobožní.

Historie obou tvrzí se prolíná, přestože se jedná o dvě rozdílné stavby. Horní tvrz je starší, Dolní tvrz byla založena později.

1360 po úmrtí sirotků měly Kestřany připadnout králi, ale na něm si je vyprosili Buzek, Přibík a Jakub ze Lhoty.

1396 v Horní tvrzi sídlí Arnošt Údražský z Kestřan.

1416 na Dolní tvrzi sídlí synové Mikuláše Barocha.

Na Dolní tvrzi sídlí potomci starého rodu Barochů. Ctibor Baroch zemřel za krále Ladislava. Jeho syn Mikuláš Baroch prodal Dolní tvrz Bohuslavovi z Kestřan roku 1475. Od této doby Dolní tvrz postupně chátrá.

Roku 1446 byla Horní tvrz včetně dvorců prodána Vaňkovi Koktanovi. Dědictvím připadla jeho synovcům, dále pak Bohuslavovi.

Po něm vládli jeho synové. Jan, Petr, Bohuslav.

1491 byly obě tvrze a i oba dva dvory a část vesnice prodány Jindřichovi ze Švamberka. Dolní tvrz je uvedena jako pustá.

1523 tyto tvrze odkoupil Petr IV. z Rožmberka. Měl ta místa rád a chtěl zde trávit stáří. Po jeho smrti, za vlády jeho synovce Jindřicha VII. z Rožmberka, byla postupně Horní tvrz obnovována. Byl postaven další dvůr. Na Dolní tvrzi byl zřízen pivovar 1553. Později tato tvrz sloužila jako sýpky i jako kravín. K tomuto panství náležela Sudoměř a Dobev. Bylo přikoupeno Zátaví.

1574 po smrti Jindřicha připadla tvrz jeho manželce Elišce a poté byl jejím dědicem Kryštof ze Śvamberka. 1534 po jeho smrti patří Kestřany Borské větvi rodu ze Švamberka.

1588 prodal Jan Vilém II. ze Švamberka část majetku Píseckým a část Drahonickým pánům.

Jeho syn Jiří Ernreich ze Švamberka se nepřidal k stavovskému odboji a přesto po bitvě u Záblatí byl poškozen na svém majetku. Stejně jako ostatní vesnice byly Kestřany vypleněny a drancovány.

Po smrti Jana Viléma si dědictví rozdělily jaho tři dcery.

Kestřany připadly Františce Polyxeně z Paaru. Horní tvrz jim připadala neútulná a tak si postavili nový zámek. Po smrti svého manžela vše prodala 1685 Zuzaně z Gerštorfu.

Pak dalšími prodeji tvrze opět změnily majitele. Stal se jím Adam Humprecht Koc z Dobrše. Byl to známý lidumil , hejtman kraje a lidový léčitel, ale kvůli těmto aktivitám panství upadalo.

1700 tvrze odkoupil Ferdinand ze Schwarzenberka a ten je začlenil do svého rozsáhlého Protivínského panství.