Duke Boleslaus III Przemyslid, the Red

http://en.wikipedia.org/wiki/Boleslaus_III_of_Bohemia

The listed descendants are wrong. In fact, the name of his wife is unknown. The only known thing about him is that ih had a daughter of unknown name.

https://en.wikipedia.org/wiki/Boleslaus_III,_Duke_of_Bohemia

Boleslaus III (c. 965 – 1037), called the Red (Czech: Boleslav III. Ryšavý; to denote "red hair") or the Blind, a member of the Přemyslid dynasty, was duke of Bohemia from 999 until 1002 and briefly again during the year 1003. He was the "worst of all men who ever sat on the Bohemian throne".[This quote needs a citation] During his chaotic reign, Bohemia became a pawn in the long German–Polish War between King Henry II and Duke Bolesław I the Brave.

Life The eldest son of Duke Boleslaus II "the Pious", probably with his first wife Adiva, he succeeded to the Bohemian throne upon the death of his father in 999. Boleslaus III turned out to be a weak ruler and soon entered into a fierce inheritance conflict with his younger brothers Jaromír and Oldřich. He had both expelled to the Bavarian court of Henry II in Regensburg, together with their mother Dowager Duchess Emma.

By 1002, a revolt organized by nobles of the rivalling Vršovci clan (along with Boleslaus's son-in-law) forced himself to flee to Germany, where he was received by Margrave Henry I of Austria. At first, Henry I ordered the arrest of his guest because of an old offence, but soon forgave him and promised support. Meanwhile, the Polish duke Bolesław I installed Boleslaus' kinsman Vladivoj on the Bohemian throne, however, he apparently was an alcoholic and died within a year. After the death of Vladivoj in 1003, the Bohemian nobles invited Jaromír and Oldřich back from exile. In turn, they each later assumed the throne at Prague.

On 9 February 1003, Boleslaus the Red was restored to authority with armed support from Duke Bolesław of Poland. Boleslaus's brothers Jaromír and Oldřich again fled to Germany and placed themselves under the protection of Henry II. Boleslaus soon undermined his own position by ordering a massacre of his leading nobles, the Vršovci, at Vyšehrad. According to the chronicler Thietmar of Merseburg, Boleslav slashed his son-in-law to death with his own sword.

Nobles who survived the massacre secretly sent messengers to Bolesław the Brave of Poland and entreated him to save them. The Polish duke willingly agreed and invited his Czech namesake to visit him at his castle (probably in Kraków). There, Boleslaus the Red was trapped, blinded and imprisoned. He never returned to Bohemia, probably dying in captivity some thirty years later. Bolesław the Brave claimed the ducal throne for himself, invaded Bohemia in 1003 and took Prague without any serious opposition; he ruled as Duke Boleslaus IV for a little over a year. He then gave up his claim to the duchy of Bohemia and was replaced by Jaromír, who, backed by Henry II, entered through the Prague gates and in 1004 received the Bohemian duchy as a fief from the hands of the German king. See also

   Thietmar of Merseburg. Chronik. Neu übertragen und erläutet von W. Trillmich, B. 1957.

   Cosmas of Prague. Chronicle of Bohemians.

References

http://fmg.ac/Projects/MedLands/BOHEMIA.htm#_Toc278782568

http://en.wikipedia.org/wiki/Boleslaus_III_of_Bohemia

Uvedení potomci se mýlí. Jméno jeho manželky není ve skutečnosti známo. Jediná známá věc o něm je, že měla dceru neznámého jména !!!

https://en.wikipedia.org/wiki/Boleslaus_III,_Duke_of_Bohemia

Boleslaus III (kolem r. 965 - 1037), zvaný Rudý (česky: Boleslav III. Ryšavý; pro označení „zrzavé vlasy“), nebo Blind, člen přemyslovské dynastie, byl českým vévodou od roku 999 do roku 1002 a krátce znovu v průběhu roku 1003. Byl „nejhorším ze všech mužů, kteří kdy seděli na českém trůně.“ [Tento citát vyžaduje citaci] Během jeho chaotické vlády se Čechy staly pěšáky dlouhé německo-polské války mezi králem Jindřichem II. Duke Bolesław I the Brave.

Život Nejstarší syn vévody Boleslava II. „Zbožný“, pravděpodobně se svou první manželkou Adivou, nastoupil na český trůn po smrti svého otce v roce 999. Boleslav III. Se ukázal jako slabý vládce a brzy vstoupil do divokého dědictví konflikt s jeho mladšími bratry Jaromírem a Oldřichem. Oba spolu s matkou vdovou vévodkyní Emmou byli vyloučeni před bavorským dvorem Jindřicha II. V Řezně.

V roce 1002 se vzpoura organizovaná šlechtici soupeřícího rodu Vršovců (spolu s Boleslausovým zeťem) přinutila uprchnout do Německa, kde ho přijal rakouský markrabě Jindřich I. Zpočátku Henry I. nařídil zatčení svého hosta kvůli starému přestupku, ale brzy mu odpustil a slíbil podporu. Polský vévoda Bolesław I. mezitím dosadil na český trůn Boleslavova příbuzného Vladivoje, byl však zjevně alkoholik a během roku zemřel. Po smrti Vladivoje v roce 1003 pozvali čeští šlechtici Jaromíra a Oldřicha zpět z exilu. Na oplátku se každý později ujal trůnu v Praze.

Dne 9. února 1003 byl Boleslav Červený obnoven k autoritě s ozbrojenou podporou polského vévody Boleslava. Boleslavovi bratři Jaromír a Oldřich opět uprchli do Německa a dostali se pod ochranu Jindřicha II. Boleslav brzy podkopal své vlastní postavení tím, že nařídil masakr svých předních šlechticů, Vršovců, na Vyšehradě. Podle kronikáře Thietmara z Merseburgu Boleslav svého švagra zabil vlastním mečem.

Šlechtici, kteří masakr přežili, tajně poslali posly k Polskému statečnému Boleslawovi a prosili ho, aby je zachránil. Polský vévoda ochotně souhlasil a pozval svého českého jmenovce, aby ho navštívil na jeho zámku (pravděpodobně v Krakově). Tam byl Boleslaus Red uvězněn, oslepen a uvězněn. Do Čech se nikdy nevrátil, pravděpodobně o třicet let později zemřel v zajetí. Boleslav Chrabrý si pro sebe získal vévodský trůn, napadl Čechy v roce 1003 a bez vážného odporu obsadil Prahu; vládl jako vévoda Boleslaus IV něco málo přes rok.

Poté se vzdal svého nároku na české vévodství a na jeho místo nastoupil Jaromír, který s podporou Jindřicha II. Vstoupil pražskými branami a roku 1004 přijal české vévodství jako léno z rukou německého krále. Viz také

   Thietmar of Merseburg. Chronik. Neu übertragen und erläutet von W. Trillmich, B. 1957.

   Kosmy z Prahy. Kronika Bohemians.

Reference

http://fmg.ac/Projects/MedLands/BOHEMIA.htm#_Toc278782568