Juta (Judita) (Guta) of Przemysled

http://cs.wikipedia.org/wiki/Juta_(kn%C4%9B%C5%BEna)

Juta byla zřejmě první manželka českého knížete Oldřicha. O Oldřichově první manželce existují jen sporadické informace. Zřejmě to byla urozená žena z řad domácí nebo spíše zahraniční šlechty, prý ovšem neplodná.

Její manžel se stal otcem levobočného syna Břetislava, jehož matkou byla zřejmě Božena, dcera či manželka jistého Křesiny. V době jejich manželství neměl Oldřich příliš dobré vyhlídky na knížecí stolec, a tak se stěží dalo předpokládat, že tento syn sehraje významnou roli v české historii coby budoucí kníže.

Translation: 

Juta was probably the first wife of the Czech prince Oldřich. About Oldřich's first wife, there are only sporadic information. Apparently it was a noble woman from the home, or rather foreign nobility, but apparently barren.

Her husband became father, his son Břetislava born outside his marriage, whose mother was apparently Bozena, daughter or wife of a certain Křesín. At the time of their marriage Oldrich not too good prospects for the princely throne, and so is hardly to be expected that the son will play an important role in Czech history as a future prince.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Juta_(kn%C4%9B%C5%BEna)

Juta byla zřejmě první manželka českého knížete Oldřicha. O Oldřichově první manželce existují jen sporadické informace. Zřejmě to byla urozená žena z řad domácí nebo spíše zahraniční šlechty, prý ovšem neplodná.

Její manžel se stal otcem levobočného syna Břetislava, jehož matkou byla zřejmě Božena, dcera či manželka jistého Křesiny. V době jejich manželství neměl Oldřich příliš dobré vyhlídky na knížecí stolec, a tak se stěží dalo předpokládat, že tento syn sehraje významnou roli v české historii coby budoucí kníže.

Translation: 

Juta was probably the first wife of the Czech prince Oldřich. About Oldřich's first wife, there are only sporadic information. Apparently it was a noble woman from the home, or rather foreign nobility, but apparently barren.

Her husband became father, his son Břetislava born outside his marriage, whose mother was apparently Bozena, daughter or wife of a certain Křesín. At the time of their marriage Oldrich not too good prospects for the princely throne, and so is hardly to be expected that the son will play an important role in Czech history as a future prince.

Juta byla zřejmě první manželka českého knížete Oldřicha. O Oldřichově první manželce existují jen sporadické informace. Zřejmě to byla urozená žena z řad domácí nebo spíše zahraniční šlechty, prý ovšem neplodná.

Juta (kněžna) Manžel Oldřich (kníže) Předchůdce Neznámá žena Boleslava III. Dynastie ?
Otec ?
Některá data mohou pocházet z datové položky. Její manžel se stal otcem levobočného syna Břetislava, jehož matkou byla zřejmě Božena, dcera či manželka jistého Křesiny. V době jejich manželství neměl Oldřich příliš dobré vyhlídky na knížecí stolec, a tak se stěží dalo předpokládat, že tento syn sehraje významnou roli v české historii coby budoucí kníže. Letopisec Kosmas popisuje ve své Kronice české situaci takto:

„Knížeti Oldřichovi se z řádného manželství pro neplodnost choti nenarodil žádný potomek, avšak z jakési ženy jménem Boženy, jež byla Křesinova, měl syna neobyčejně sličného, jemuž dal jméno Břetislav. Jednoho dne totiž, vraceje se skrze selskou ves z lovu, uviděl řečenou ženu, jak pere roucha u studánky, a prohlédnuv si ji od hlavy až k patě, vpil do hrudi nesmírný žár lásky. Kníže poslav ihned pro ni, pojal ji v manželství, staré však manželství nerozvázal, protože toho času každý, jak se mu líbilo, směl míti dvě i tři ženy nebylo hříchem unésti manželku bližního ani manželce vdáti se za ženatého muže…“

Oldřich zřejmě svou první ženu nakonec zapudil a je možné, že se oženil právě s neurozenou Boženou.

Juta, snad první manželka knížete Oldřicha

 O manželkách český a moravských Přemyslovských panovníků toho moc známo není. Historie se nad nimi uzavřela a ty, které známe i v dnešní, době jsou velmi sporadické, tedy jejich život ale i konec. Stejně tak je to i u první manželky českého knížete Oldřicha, jenž je v kronikách italských biskupů z Mantovy známá jako Juta nebo chcete-li Judita. Život knížete Oldřicha byl jistě na ženy, které ho i milovaly, velmi bohatý, jenže podle tehdejších křesťanských tradic na přelomu 10. a 11. století musel chtě nechtě i český kníže Oldřich lehávat po boku jen jedné ženy. Což mu patrně dělalo velké problémy.

Podle kronikáře mantovského biskupa byl někdy okolo roku 999 Oldřich zasnouben s jistou německou šlechtičnou, která snad měla příbuzenské svazky tehdejším císařem svaté říše římské Otou III. Guta byla údajně až nesnesitelně zbožná, ale na straně druhé panovačná žena. V Praze byla podle tehdejších pramenů často viděna v klášteře sv. Jiří na Pražském hradě v doprovodu jistého německého kněze Guntera. Vztah mezi Oldřichem a Gutou byl spíše nepřátelský.
Guta funkci manželky plnila jen papírově, vzhledem k tomu, že jejich manželství snad nebylo ani naplněno. Což Oldřich vnímal velmi nelibě, byl tehdy posledním Přemyslovcem, který mohl dát zemi dědice. Je možné a dokonce i jisté, že Guta byla zkrátka neplodná. Dokládá to i zpráva pražského biskupa Thiddaga, který povolil Oldřichovi legitimní sňatek s Boženou na základě neplodnosti jeho dosavadní manželky Juty.
Oldřich celou situaci řešil tím, že si sobě našel zpočátku snad milenku a později legitimní choť, jistou Boženu, která snad byla Křesinova dcera či manželka. Bigamie ze strany Oldřicha nebyla v českém prostředí ničím novým a neznámým. Juta byla zpočátku velmi oblíbena u Oldřichova bratra Jaromíra, který ji těsně po vypuzení Oldřichem i finančně podporoval. Dokonce ji snad vymezil sídlo nedaleko Lysé nad Labem. Oldřich na toto ze strany Jaromíra plivnutí do tváře reagoval tím, že Jaromíra v Lysé nechal oslepit.
Juta se po narození Oldřichova a Boženina syna Břetislava (budoucí kníže Břetislav I.) raději spolu s kaplanem Gunterem odebrala zpět do Německa. Tady se ale legenda rozchází. Jiná legenda jenž pochází z Bavorska píše, že Juta byla za několik desítek let údajně v Čechách zavražděna. Dokládá to záznam z doby císaře Jindřicha II. Kdy se tato událost stala, to není zcela jisté, ale muselo to být ještě za života knížete Oldřicha, který zemřel LP 1034, Juta podle pramenů mantovského biskupa byla nakonec pochována na území Bavorska odkud podle jejich slov pocházela.