Sobiesław I Pommern-Danzig, Duke of Pomerania

http://www.genealogics.org/getperson.php?personID=I00164517&tree=LEO

Sobieslaw I was the first recorded duke of Pomerelia (Pomorze Gdanskie) of the Sobieslawice dynasty. His descent has not been conclusively established. It has been speculated that he may have been a son of Swietopelk I, duke of Pomerania (about 1080-1148), and he has also been linked to the Polish Piast dynasty and the Pomeranian house of Greifen. His ancestors probably had been appointed governors in Pomerelia after its conquest by the Polish duke Boleslaw III Krzywousty (Wrymouth) in 1116. Sobieslaw is credited with the donation of the Cistercian abbey of Oliwa about 1180.

Sobieslaw was married before 1150 to an unnamed wife. They had two sons, Sambor I and Msciwoj I, both of whom married and had progeny, but Sambor's sons died young.

Sobieslaw died about 1177/79. He was succeeded by Sambor I, who was in turn succeeded by his younger brother Msciwoj I.

Sobiesław I. (auch Subisław, polnisch Sobiesław I Gdański, lateinisch Sobieslaus; * um 1130; † 23. Januar 1187) war ab etwa 1155 der erste historisch fassbare Herrscher Pommerellens in seiner Funktion als polnischer Statthalter unter dem Supremat des Seniorherzogs zu Krakau. Er war der Begründer der pommerellischen Dynastie der Sobiesławiden. Leben und politischer Werdegang [Bearbeiten]

Der erste namentlich bekannte Herzog ist als erster in einer Reihe pommerellischer Fürsten in der Klosterkirche von Oliva abgebildet. Diese Bilder stammen aus späterer Zeit. Unter sein Bild ist die Jahreszahl 1180 eingefügt worden. Sobiesław vermählte sich um 1150 mit einer namentlich nicht bekannten Schwester des kujawischen Wojewoden Żyrosław aus dem Geschlecht Pował. Aus den Urkunden seiner Nachfolger ergibt sich, dass er um 1185 das Zisterzienserkloster Oliva gestiftet hat. Dem Einzug der Mönche am 2. Juli 1186 waren eingehende Verhandlungen mit dem Landesherrn vorausgegangen, um das künftige Gedeihen des Klosters sicherzustellen. Außer dem Ort Oliva erhielten die Mönche sechs weitere Dörfer in der Nachbarschaft, Fischereirechte bei Putzig und im Weichseldelta, im Frischen Haff und auf der See. Den Mönchen wurden eigene Handelsschiffe zugestanden und sie sollten mehrere Mühlen am Strießbach bei Langfuhr bauen und betreiben. Die ersten Mönche in Oliva kamen aus dem Kloster Kolbatz bei Stettin, mit ihnen kamen auch deutsche Siedler ins Land. Sobiesław stiftete um die gleiche Zeit auch die Katharinenkirche in Danzig und starb, so lautet ein sehr viel späterer Eintrag in den Nekrologen von Oliva, am 23. Januar 1187. Seine geschichtliche Existenz war früher von der Forschung wegen der unsicheren Quellenlage in Zweifel gezogen worden. Deshalb hat es sich in der deutschen Historiographie eingebürgert, seinen Sohn Sambor als Stammvater dieses Geschlechts anzusehen. So wird dieses Geschlecht in der polnischen Geschichtsschreibung als „Dynastia Sobiesławiców“ (Dynastie der Sobiesławiden) bezeichnet.

Sobiesław verstarb 1187. In der Statthalterschaft folgte ihm sein ältester Sohn Sambor I. nach. Ehe und Nachkommen [Bearbeiten]

Aus der Ehe mit einer namentlich nicht bekannten Polin gingen zwei namentlich bekannte Söhne hervor:

   * Sambor I. (ca. 1150 – ca. 1207), Herzog von Pommerellen

   * Mestwin I. (ca. 1160 – ca. 1219), Herzog von Pommerellen

Weblinks und Literatur [Bearbeiten]

   * Sobieslaw I., Fürst von Pommerellen auf Portal: genealogie-mittelalter.de

Wikopedia: htp://de.wikipedia.org/wiki/Sobies%C5%82aw_I.Sobiesław I. aus Wikipedia, der freien Enzyklopädie Wechseln zu: Navigation, Suche

Sobiesław I. (auch Subisław, polnisch Sobiesław I Gdański, lateinisch Sobieslaus; * um 1130; † 23. Januar 1187) war ab etwa 1155 der erste historisch fassbare Herrscher Pommerellens in seiner Funktion als polnischer Statthalter unter dem Supremat des Seniorherzogs zu Krakau. Er war der Begründer der pommerellischen Dynastie der Sobiesławiden. Leben und politischer Werdegang [Bearbeiten]

Der erste namentlich bekannte Herzog ist als erster in einer Reihe pommerellischer Fürsten in der Klosterkirche von Oliva abgebildet. Diese Bilder stammen aus späterer Zeit. Unter sein Bild ist die Jahreszahl 1180 eingefügt worden. Sobiesław vermählte sich um 1150 mit einer namentlich nicht bekannten Schwester des kujawischen Wojewoden Żyrosław aus dem Geschlecht Pował. Aus den Urkunden seiner Nachfolger ergibt sich, dass er um 1185 das Zisterzienserkloster Oliva gestiftet hat. Dem Einzug der Mönche am 2. Juli 1186 waren eingehende Verhandlungen mit dem Landesherrn vorausgegangen, um das künftige Gedeihen des Klosters sicherzustellen. Außer dem Ort Oliva erhielten die Mönche sechs weitere Dörfer in der Nachbarschaft, Fischereirechte bei Putzig und im Weichseldelta, im Frischen Haff und auf der See. Den Mönchen wurden eigene Handelsschiffe zugestanden und sie sollten mehrere Mühlen am Strießbach bei Langfuhr bauen und betreiben. Die ersten Mönche in Oliva kamen aus dem Kloster Kolbatz bei Stettin, mit ihnen kamen auch deutsche Siedler ins Land. Sobiesław stiftete um die gleiche Zeit auch die Katharinenkirche in Danzig und starb, so lautet ein sehr viel späterer Eintrag in den Nekrologen von Oliva, am 23. Januar 1187. Seine geschichtliche Existenz war früher von der Forschung wegen der unsicheren Quellenlage in Zweifel gezogen worden. Deshalb hat es sich in der deutschen Historiographie eingebürgert, seinen Sohn Sambor als Stammvater dieses Geschlechts anzusehen. So wird dieses Geschlecht in der polnischen Geschichtsschreibung als „Dynastia Sobiesławiców“ (Dynastie der Sobiesławiden) bezeichnet.

Sobiesław verstarb 1187. In der Statthalterschaft folgte ihm sein ältester Sohn Sambor I. nach. Ehe und Nachkommen [Bearbeiten]

Aus der Ehe mit einer namentlich nicht bekannten Polin gingen zwei namentlich bekannte Söhne hervor:

   * Sambor I. (ca. 1150 – ca. 1207), Herzog von Pommerellen

   * Mestwin I. (ca. 1160 – ca. 1219), Herzog von Pommerellen

Weblinks und Literatur [Bearbeiten]

   * Sobieslaw I., Fürst von Pommerellen auf Portal: genealogie-mittelalter.de

-----------------------------------------------------------------------------------
Sobieslaw I (Polish: Sobiesław I Gdański; German: Sobieslaw I von Pommern) or Subislaw I was a Duke of Pomerelia of the Samborides dynasty.

Sobieslaw was married before 1150. He was the father of Sambor I and Mestwin I. [edit] References

   * Śliwiński Błażej, Poczet książąt gdańskich, Gdańsk 1997.

Urodzony około 1130 roku, zmarł około 1177/1179 roku. Jego żoną od około 1150 roku była nieznana z imienia Powałówna. Według dość wiarygodnej tradycji był najprawdopodobniej namiestnikiem Pomorza Gdańskiego. Po nim też klasztor oliwski odziedziczył jego syn Sambor, który był pierwszym udokumentowanym namiestnikiem Pomorza Gdańskiego.

• Kazimierz Jasiński, Gdańsk w monarchii piastowskiej, w: Historia Gdańska, tom I, s. 269

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie Dům Sobiesław Samborides POL województwo pomorskie COA.svg Země Polsko Vévodství Pomoří Založený 12. století Zakladatel Sobiesław I. Poslední vládce Ratibor, vévoda Pomoří v Białogardě Tituly Vévoda z Pomoří Rozpuštění 1262 Samborides ( Němec : Samboriden ) nebo House of Sobiesław ( polský : Sobiesławice ) byl vládnoucí dynastie v historické oblasti Pomoří . Oni byli nejprve zdokumentováno 1155 jako regulátory ( princeps ), ve východní části vojvodství pozemků slouží královské dynastie Piastovců z Polska , a od roku 1227 vládl jako autonomní princi až 1294, ve které době dynastie vymřela. Následná válka o dědictví mezi polskou piastovskou dynastií , císařským markrabětstvím Braniborskem a státem německých rytířů vyústila v roce 1308 k německému převzetí Gdaňsku (Danzig) .

Zeměpis Vláda dynastie, Pomerelia, zhruba odpovídala oblasti dnešního Pomořanského vojvodství v severním Polsku . Samboridové z roku 1227 používali středověký latinský titul dux Pomeraniae ; jejich vévodství Pomoří bylo proto označováno jako „Pomořanské vévodství“, i když na západě existovalo další Pomořanské vévodství , kterému vládla grifonská rodu a která rovněž nesla titul „Vévodové Pomořanska“.

V polském použití, kde termín Pomorze ( Pomerania ) má tendenci být spojován s celým pásem země na pobřeží Baltského moře mezi řekou Vislou na východě a řekou Raksa (Recknitz) na západě (až do germánských invazí byl termín Používá se jako daleký západ jako Morini ), rozdílu je dosaženo použitím Pomorze Gdańskie pro Pomerelia a Pomorze Szczecińskie pro bývalé vévodství Griffin, kterému by odpovídal titul „Duke of Pomerania“ a termín „Duchy of Pomerania“. používán výhradně po vyhynutí Samboridů.

Za vlády vévody Swiętopełka II . Se hospodářství Samboride rozšířilo ze Słupska na západě , který se táhl na východ přes řeku Vislu, včetně Żuławy Gdańskie , a na jihu sousedil s polskými vévodstvími Velkopolska a Kuyavie , hranicí byla řeka Noteć .

Počátky Polský název „Dům Sobiesław“ pochází z Duke Sobiesław I , stevard pro Piast vévodů Velkopolsku v Pomoří, zatímco „Samborides“, jak je používán v angličtině a němčině je odvozen od jeho pravděpodobného syna a nástupce, Duke Sambor I. . Podle tradiční historiografie byl první jistý princ z Pomerelia Sambor, protože záznamy týkající se Sobiesława I. pocházejí z 15. století Oliwské kroniky z 15. století, zdálo se, že nejsou spojeny. Polští historici však tuto výhradu nesdílejí a jako jméno dynastie používají jeho otce.

Během dobývání pomeranských zemí v letech 1113 až 1121 instaloval polský vévoda Bolesław III. Wrymouth kolem roku 1116 guvernéry vládnoucí v pomeranských zemích, pravděpodobně předkové Sobiesława I. Spojení s pomeranskými vévody Siemosiłem a Świętoborem nebo vztah s Polská dynastie Piast nikdy nebyla přesvědčivě založena.

Nejvýznamnějším vévodou byl Swiętopełk II., Který v kašubské tradiční historii nese přezdívku „Veliký“. Swiętopełk přijal Pomerelii jako vassaldom od svého vrchnosti, polského velkovévody Leszeka I. Bílého z Piastovců v letech 1216 nebo 1217. Možná, že jednal ve shodě s piastským knížetem Władysławem Odonicem z Velkopolska, využil svého spojeneckého působení, když měli velkého vévody Leszek i a Duke Henry já vousatý ze Slezska unesena a poté Leszek průběhu zavražděna Gasawa Piast shromáždění v roce 1227. v důsledku toho Świętopełk prohlásil se nezávislou pravítko a Dux z Pomořanska.

Swiętopełk II. Byl největším vojenským velitelem dynastie, když během své dlouhé vlády porazil různé armády Piastů, Prusů, Dánů, Němců a Griffitů. Byl prvním polským (slovanským) vládcem, který aktivně čelil výzvám a bojoval proti vojenským výpravám proti Řádu německých rytířů a mnohokrát pomáhal pohanským Prusům proti Řádu a piastským knížatům, kteří proti nim vedli křížové tažení. Jeho bratři Sambor II a Ratibor postoupili část svých majetků německým rytířům, což umožnilo Řádu získat první důležitou oporu na pravém břehu řeky Visly.

Swiętopełkův syn a poslední samboridský vládce Méstwin II bojoval s různými tradičními nepřáteli, včetně Řádu německých rytířů. V rámci boje o svůj trůn se jako nezbytnost zavázal feudální poctou z několika měst asanským markrabatům Brandenbursku podpisem smlouvy z Choszczna v roce 1269. V roce 1282 uzavřel v Kępnu s vévodou Przemysłem II. Z Velkého dědickou dohodu Polsko, polský král z roku 1295, který po jeho smrti včlenil Pomoří do zemí polské koruny .

Samborides předky Sobiesław I (Subislaw I), princeps z Pomoří asi 1155-1177 / 79 Sambor I , princeps z Pomoří 1177 / 79-1205 Sobiesław II (Subislaw II), zemřel asi 1217/23, pod vedením Méstwin I the Peaceful , princeps of Pomerelia 1205–1220 Mirosława, ∞ vévoda Bogisław II Pomořanska Swiętopełk II Veliký , princ z Pomerelia z roku 1220, vévoda z Pomerelia v Gdaňsku 1227-1266 Méstwin II. , Vévoda z Pomerelia ve Świecie od roku 1255, poslední vévoda z Pomerelia 1270–1294, ∞ Jutta, dcera hraběte Dietricha I. z Brehny a Wettinu Katharina, ∞ vévoda Přibisław II Mecklenburg - Parchim , pán Białogard Euphemia, ∞ hrabě Adolph V Holstein - Segeberg Wratisław II, vévoda Pomořansko v Gdaňsku 1266-1270 Jadwiga (Hedvika) , ∞ vévoda Władysław Odonic Velkopolska Witosława, představená opatství Żukowo Wratisław I, vévoda Pomerelia ve Świecie 1227-1233 Sambor II , vévoda Pomoří v Lubiszewo ( Liebschau ) 1233–1269, ∞ Mechthild, dcera knížete Jindřicha Borwina II. Z Mecklenburgu Sobiesław III (Subislaw III), zemřel 1254 Margaret Sambiria , ∞ dánský král Kryštof I. Gertruda, svobodná Eufemie ∞ Duke Boleslav II Holý ze Slezska Salome - princ Ziemomysł z Kuyavie Jolanta (Jolanthe) Ratibor, vévoda z Pomerelia v Białogardě 1233-1262

Sobieslaw I (Polish: Sobiesław I Gdański, Kashubian: Subisłôw I) (*cca 1125 - d. 1177/79) or Subislaw I was the first recorded member of the Samborides (Sobiesławice) dynasty ruling Pomerelia (Gdańsk Pomerania).

His descendance has not been conclusively established, an affiliation with the Pomerelian duke Swietopelk I (1109–1113), the Polish Piast dynasty or the Pomeranian Griffins is uncertain. His ancestors probably had been appointed governors in Pomerelia after its conquest by the Polish duke Bolesław III Wrymouth in 1116. Sobieslaw is credited with the donation of St. Catherine's Church at Gdańsk and the foundation of the Cistercian abbey of Oliwa about 1180, which formerly has been attributed to his son Sambor I.

Sobieslaw was married before 1150. He is the father of Sambor I of Pomerania and Mestwin I of Pomerania.

As the biographical sources are poor, traditional historiography has referred to his son Sambor I as ancestor of the Samborides dynasty