Adam Erdmann Trčka z Lípy

Trčkové patřili mezi staré české zemanské rody. Asi v roce 1611 byli povýšeni do panského stavu. Adamův otec Jan Rudolf se vyšvihl mezi nejzámožnější šlechtice v Čechách, "ale důvtipem neoplýval a společenské nebo politické ambice si nedělal". Skutečnou hlavou rodiny byla jeho manželka Marie Magdalena, rozená Lobkovicová, žena energická, ctižádostivá a podnikavá. Českého stavovského povstání se Jan Rudolf aktivně neúčastnil, pouze podepsal, jako mnoho jiných, stavovskou konfederaci. Už to stačilo, aby se Trčkové po Bílé hoře dostali na černou listinu stíhaných. Ale zásluhou Marie Magdaleny a její obratnosti (půjčky císaři, přímluvy u kancléře Lobkovice) ze seznamu proskribovaných zmizeli a naopak se koupěmi konfiskátů obohatili tak, že se po Valdštejnovi stali nejzámožnější rodinou v Čechách. Zatímco Rudolf a jeho syn Adam Erdman přestoupili ke katolictví, Marie Magdalena si vymohla privilegium, že může zůstat při luterském vyznání a nemusí opustit zemi. Její dcera Alžběta, provdaná Kinská, odešla se svým manželem do exilu. A Trčkové i nadále udržovali spojení a dobré vztahy na obě strany - k císaři i k emigrantům. V roce 1628 byli povýšeni do stavu říšských hrabat.

Adam Erdman sloužil v armádě svého švagra Albrechta z Valdštejna. K jejich většímu sblížení došlo v roce 1631, když z iniciativy Trčků došlo k prvním tajným jednáním mezi Valdštejnem a Švédy prostřednictvím českých emigrantů. Adam Trčka z Lípy se většiny jednání účastnil a stal se postupně jedním z hlavních Valdštejnových rádců. Do poslední chvíle věřil, že Valdštejn vystoupí vojensky proti Habsburkům, a jeho váhání omlouval tím, že příliš věří horoskopům, podle nichž k tomu dosud nenastala vhodná doba. A. E. Trčka byl spolu s dalšími Valdštejnovými důvěrníky Ilovem, Niemannem a svým švagrem Václavem Kinským v Chebu zavražděn a poté byl majetek Trčků zkonfiskován a dostal se do rukou cizí šlechty.

Zpráva městské rady o zavraždění Albrechta z Valdštejna a jeho důstojníků:

                                    V pondělí 27. února.1634

Poté, co byli včera večer kolem čtvrté hodiny čtyři purkmistři a rada pozváni na hrad, oznámili páni plukovníci Buttler a Gordon ústy pána ze Steinheimu. na vědomost se dává, co se stalo s vysokými důstojníky (jmenovitě vévodou frýdlantským, generalissimem, panem polním maršálkem Illovem, panem hrabětem Trčkou, generálem jezdectva, panem Kinským, bývalým lovčím království českého a rytmistrem Neumannem), a sice, že byli všichni včera v noci, mezi osmou a devátou hodinou v době večeře na hradě, vévoda však ve svém pokoji u staré lékárny v domě Alexandra Pachelbela, pobiti a k smrti ubiti. Aby nyní nevznikly zbytečné domněnky, jakoby k tomu nebylo žádného důvodu, přečetl pán ze Steinheimu list, v němž jsou tito prohlášeni za rebely, a upozornil na povinnou poslušnost jeho Císařskému veličenstvu, kteréžto se má přidržet i měšťanstvo a taktéž setrvat v povinné poslušnosti, a najde-li se někdo, kdo by se tomu protivil, bude ihned potrestán. Dále bylo oznámeno, že kdyby včerejší události nedošlo, měli by všichni a museli přísahat vévodovi z Frýdlantu, neboť jinak by byl jeden purkmistr zastřelen, druhý sťat a ostatní mučeni k tomu objednaným katem tak dlouho, dokud by se všichni ostatní poddali a nepřísahali! Nato purkmistři a rada jednomyslně prohlásili, že budou až do smrti poslušni Jeho Císařskému Veličenstvu jako svému nejmilostivějšímu pánu. Dnes ráno o osmé hodině byly znovu celá rada i obec pozvány na radnici a ještě jednou jednomyslně prohlásily, že za Jeho Císařské Veličenstvo poslušně nasadí tělo, statky i krev a v poslušnosti zemřou.

Městská kniha z roku 1634