Jan Rudolf Trčka z Lípy

Trčkové z Lípy (německy Trčka von Lípa, Trčka von Leipa, či Trczka von Leipa) byl jeden z nejvýznamnějších českých šlechtických rodů. V druhé polovině 16. století a první polovině 17. století patřili k nejbohatším českým rodům. Patřila jim rozsáhlá území ve středních a východních. Potkal je podobný osud, jako mnohé jiné bohaté české rody, například jejich konkurenty Smiřické ze Smiřic: vzhledem k tomu, že vyznávali protestantství a byli proti Habsburkům, byli po Bitvě na Bílé hoře prenásledováni a roku 1634 vymírají.

Trčkové pocházeli z České Lípy. První zprávy o rodě pocházejí z 15. století, zbohatli díky husitství. Do panského stavu byli povýšení patrně v roce 1611. Mikuláš Trčka z Lípy, který zemřel roku 1453, byl přítomen při volbě krále Jiřího z Poděbrad. Burian Trčka z Lípy, který zemřel roku 1468, se roku 1426 účastnil bitvy u Ústí nad Labem. Rod získal další rozsáhlá území díky Mikulášovi II. Trčkovi z Lípy, který zemřel roku 1519. Rudolf Trčka z Lípy přestoupil se svým synem Adamem Edrmanem ke katolictví, část rodu zůstala protestantská. Adam Edrman se přiklonil ke svému švagru Albrechtovi z Valdštejna - věřil, že se nakonec postaví proti Habsburkům, a jeho váhání omlouvám Valdštejnovým zájem o astrologii - tvrdil, že Valdštejn váhá, protože podle postavení hvězd ještě nenastala správná chvíle. Roku 1634 je v Chebu spolu s ním zavražděn a rod tím vymírá. Jeho majekty získaly jiné šlechtické rody.

Jan Rudolf Trčka z Lípy pocházel ze šlechtického rodu Trčka von Lípa. Jeho rodiče byli Burian III. Trčka von Lípa ve Světlá nad Sázavou († 1591) und Katharina von Guttenstein (Kateřina z Gutštejna). Jan Rudolf sympatizoval s novoutrakvismem, na rozdíl od svého syna Adama však neprojevoval větší politické ambice ani touhu po majetku. 8. Januar 1588 se oženil Jan Rudolf s Marií Magdalena, dcerou Ladislava Popele von Lobkowitz, která se proslavila tím, že patřila k největším pobělohorským kořistníkům majetku.

Trčkové z Lípy tvořili jeden z nejbohatších šlechtických rodů v předbělohorských Čechách, jejíž jednotliví členové byli postupně od roku 1567 povyšováni do panského stavu. Jejich bohatství nakonec bylo větší než majetek jihočeských Rožmberků.

Rozloha zkonfiskovaného panství Opočno činila cca 302 km2, hodnota 5 milionů zlatých.

Z tohoto manželství vyšli synové:

Adam Erdmann Trčka von Lípa († 1634), oženil se 30.8.1627 s Maximilianou von Harrach (1608–1662) dcerou císařského rady Karl von Harrach a Maria Elisabeth von Schrattenbach. Pražský arcibiskup Ernst Adalbert von Harrach byl bratrem nevěsty. Adam Erdmann přestoupil hned druhý den po svatbě na víru katolickou. Za to byl císařem jmenován 28.2.1628 palatinem. Tímto sňatkem se také stal švagrem Albrechta z Waldsteina, který měl za manželku sestru Maximiliany, Isabellu von Harrach. Adam si za svou životní cestu zvolil vojsko. Už 1626 sloužil jako dobrovolník ve vojsku Walensteinově. Spolu s ním se zůčastnil mnoha vojenských tažení a bitev.

25.2.1634, během tzv. „Chebské vražedné noci“ byli Adam Erdmann, jeho švagr Wilhelm Kinský a Christian von Ilow společně s Wallensteinem zavražděni. I Trčkova adjutanta Rittmeistera Neumanna potkala té noci smrt. Už 4 dny po jeho smrti byl císařem zabaven jeho majetek a 23.5.1633 jeho závěť prohlášena za neplatnou.

Wilhelm (Vilém) Trčka von Lípa († 1634)

a dcery:

• N. N., † vor 22.1.1606; zasnoubena s Heinrich Matthias von Thurn, zemřela ale ještě před svatbou.

• Elisabeth/Alžběta/Eliška provdaná za Wilhelm Kinsky, který byl od roku 1611 vrchním nadlesním království českého. 1618 se podílel na stavovském povstání. Po jeho smrti 23.5.1633 v Chebu emigrovala 1634 do Holandska, kde s vdala 1637 za českého emigranta Zdeňka von Hodice (Zdeňek Hodický z Hodic a Olbramovic; † 1641). Zemřela 1638 v Hamburgu.

Johanna Trčka z Lípy († 1651), se vdala 1627 za Johann Wilhelm von Schwanberg (Jan Vilém ze Švamberka); Před svatbou s Janem Vilémem II. ze Schwamberka přestoupila, proti vůli rodičů, na víru katolickou. Neměli spolu žádné syny.

1593 je Jan Rudolf povýšen do panského rodu. 1594 dostává dopisem od císaře Rudolfa II., vystaveným v Regensburgu, příslib, že může volně disponovat svým majetkem a tento svobodně předávat na své dědice. Současně stvrzuje císař, že testament Jana Rudolfa má stejnou váhu, jako zápis do Desek zemských.

1598 se stává Jan Rudolf dvorním radou a 1608 je komorníkem císaře Rudolfa II..

Po smrti svého bratrance Kryštofa Jaroslava Trčky z Lípy 1601 dědí Jan Rudolf jeho vládu v Opočnu.

1601 je jediným plnoletým v mužském rodě Trčků z Lípy.

1602 se stává hejtmanem Hradce Králové. Kvůli své těžké nemoci sepisuje 30.1.1617 svůj první testament. V těchto letech vlastnil, kromě jiných: Opočno, Světlá nad Sázavou, Lipnice nad Sázavou (během 30leté války 16.11.1639 zbořeny hradby a dvě třetiny domů švédskými dobyvateli srovnány se zemí), Nový Želiv, Větrný Jeníkov, Ledeč nad Sázavou a město i vládu v Německém/Havlíčkově Brodě.

Protože nebyla Janu Rudolfu Trčkovi přímá účast na Stavovském povstání 1618 dokázána, byla mu po bitvě na Bílé Hoře zabavena jen malá část jeho majetku. A přestože on i jeho žena byli nadále evangelického vyznání, mohli si mnohé, císařem 1623/1624 po bitvě Bílé Hoře konfiskované, majetky koupit zpět, mimo jiné Adršpach a Žacléř. Manželka Jana Rudolfa Paní Maria Magdalena von Lobkowitz kupuje panství Náchod a Nové město nad Metují, které prodává svému synovi Adamu Erdmannovi 1628/1629.

Teprve 1628 přestoupil Jan Rudolf na katolickou víru. Jeho žena, aniž by musela zemi opustit směla až do své smrti zůstat v církvi evangelické. Možná za odměnu za konfesi Jana Rudolfa povýšil ho císař Ferdinand II. 9.6.1629 do říšského hraběcího stavu/Reichsgraf a o rok později na českého hraběcího stavu. Následovalo jmenování vrchním císařským komorníkem 1630, 1633 Zemským soudcem a státním držitelem Českého království. Ve stejném roce umírá jeho manželka Paní Maria Magdalena z Lobkowitz, kterou nechává pohřbít v kostele ve Světlé nad Sázavou.

29.3.1634 je v Chebu spolu s Albrechtem Waldsteinem zavražděn jeho starší syn Adam Erdmann a ve stejném měsíci umírá také druhý a svobodný syn Wilhelm.

Kvůli udržení majetků pro své potomky odpouští Jan Rudolf všechny tresty svým poddaných v Opočně, Náchodě a v Novém městě nad Metují, kteří byli potrestáni za protesty proti násilnému rekatolizování v roce 1628, čímž docházelo k selským nepokojům a ojedinělým povstáním.

2. 6.1634 sepsal Jan Rudolf nový testament, ve kterém jeho dcery Elisabeth a Johanna a dcera jeho mrtvého syna Adama Erdmanna, Maria Isabella Trčka z Lípy, mají dostat po třetině panství Opočno, Smiřice, Adršbach und Žacléř. Panství Černíkovice, ke kterému bylo připojeno 7 obcí panství opočenského, měla dostat švagrová Jana Rudolfa Maximiliana von Harrach. Další majetky připsal Jindřichu Jezberovskému z Olivá Hora, Adamu von Waldstein, Petru Vokovi Švihovský von Ryzmberk, Ladislavu Burianovi z Waldstein a Matthias Ferdinand Berka von Dubá.

Jan Rudolf Trčka z Lípy zemřel 29.9.1634 in Havlíčkově Brodě. Pravděpodobně byl, jak žádal ve své závěti, pohřben vedle své manželky v kostele ve Světlé nad Sázavou. Teprve rok po jeho smrti bylo zahájeno proti němu a jeho manželce soudní jednání, jehož následkem bylo zabavení veškerého jeho majetku císařem. 19.5.1636 jsou Jan Rudolf Trčka z Lípy a jeho žena Maria Magdalena z Lobkowitz urženi do klatby a celý majetek vložen do tzv.české komory. Testament byl z 1634 Zemských desek vymazán a prohlášen za neplatný. Veškeré nároky dědiců 1634 odmítnuty. Tím pozbyl jeden z nejvýznamnějších rodů české šlechty, jejímž posledním představitelem byl Jan Rudolf Trčka z Lípy, svou důležitost.