Po vydání tolerančního patentu císaře Josefa II. v říjnu 1781 se k víře praotců a pramatek v jejich tolerované podobě (tedy reformované) přihlásili mnozí. Dříve než v Rovečném vznikly sbory v nedalekých obcích Veselí a Prosetíně. Evangelíci v Rovečném se tak přifařili k prosetínskému sboru. V roce 1784 si postavili toleranční modlitebnu. Po menším nedorozumění s prosetínskými (příznačně o „obdělávání pozemků duchovního správce“) v roce 1811 se rovečínský sbor osamostatnil.