MUDr. Carl Ferdinand Cori, Nobel Prize in Physiology or Medicine, 1947

Carl Ferdinand Cori was born in Prague on December 5th, 1896. His father, Dr. Carl I. Cori, was Director of the Marine Biological Station in Trieste, and it was here that young Carl spent his childhood. He received an early introduction to science from his father and this was stimulated on summer visits to the Tyrol, to the home of his grandfather, Ferdinand Lippich, Professor of Theoretical Physics at Prague. He studied at the gymnasium in Trieste and graduated in 1914 when he entered the German University of Prague to study medicine.

During World War I, he served as a lieutenant in the Sanitary Corps of the Austrian Army on the Italian front; he returned to University, where he studied with his future wife, Gerty, to graduate Doctor of Medicine in 1920. He spent a year at the University of Vienna and a year as assistant in pharmacology at the University of Graz until, in 1922, he accepted a position as biochemist at the State Institute for the Study of Malignant Diseases in Buffalo, New York. In 1931, he was appointed Professor of Pharmacology at the Washington University Medical School in St. Louis, where he later became Professor of Biochemistry.

The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1947 Carl Cori, Gerty Cori, Bernardo Houssay

• Reference: WikiTree Genealogy - SmartCopy: Aug 15 2017, 14:59:22 UTC

  ---

  
  

zdravnik biokemik, poroči se leta 1920 z zdravnico biokemičarko Gerty Thereso Radnitz.

skupaj emigrirata v USA, kjer delujeta na medicinski fakulteti univerze Washington (Saint Louis, Missouri).

leta 1747 prejmeta Nobelovo nagrado za medicino in fiziologijo, za raziskave o razgradnji glikogena

---

Carl Ferdinand Cori (1896-1984) spolu s manželkou Gertrudou Theresou (1896-1958) se stal nositelem Nobelovy ceny (za objev funkce hormonů předního laloku hypofýzy při metabolismu cukrů). V archivu na rychnovském zámku najdeme mj. německy psaný dopis Carla Coriho a listinu s Pelclovým rodokmenem, a tak sledujme linii František Martin Pelcl *1734 ¬→ dcera Karla (Carolina) Cori *1787 → vnuk Eduard Cori *1812 → pravnuk Karel (Karl) Cori *1865 → prapravnuk Karel (Carl) Cori *1896. Co o tomto nositeli Nobelovy ceny víme: Narodil se v Praze do rodiny lékaře a univerzitního pedagoga Carla Coriho. 1914 přijat na lékařskou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, tam poznal studentku Gertu Theresu Radnitzovou a jejich společné zájmy vedly k výzkumné práci i publikování. Po promoci odjeli do Vídně kvůli problémům, které v Praze vznikaly z židovského původu Gerty Radnitzové a nežidovského původu Carla Coriho, ale taky proto, že pražská společnost ještě neuměla přijímat a uznávat ženu jako vědkyni. Carl Cori začal ve Vídni jako asistent lékařské kliniky a v ústavu farmakologie univerzity (1920-1921), potom byl asistentem v ústavu farmakologie univerzity ve Štýrském Hradci (Graz) (1921). Tam byl vyzván ke spolupráci s Otto Leowim, studovali vliv nervu vagus na srdeční činnost; za tuto práci obdržel v roce 1936 Otto Loewi Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Carlu Corimu bylo nabídnuto místo ve Státním ústavu pro výzkum zhoubných onemocnění v USA (the State Institute for the Study of Malignant Diseases, Buffalo) a Coriovi se rozhodli vzhledem k velmi špatným existenčním a pracovním podmínkám v Rakousku odejít. 1922 Carl odjel, v Buffalu nastoupil na místo biochemika (1922-1931),za půl roku za ním přijela a nastoupila i Gerta Coriová. Mají nesmírnou zásluhu ve výzkumech v biochemii a v medicíně. (Během společné práce se mj. zaměřili na metabolismus sacharidů v živočišném organismu, fyziologické přeměny sacharidů, 1929 objevili průběh katalytické konverze glykogenu, který byl pojmenován po nich - CORI cycle, věnovali se regulační úloze hormonů insulinu a adrenalinu a prokázali glykolysu v nádorových buňkách. V odborném lékařském názvosloví se všeobecně používají pojmy CORI ester - glukoso-1-fosfát; pojmem CORI disease se označují jednotlivé poruchy v metabolismu glykogenu.) 1931 se Carl stal profesorem farmakologie na lékařské fakultě Washingtonovy univerzity v Saint Louis a 1942 profesorem biochemie. Tam působil do roku 1966, kdy odešel z funkce vedoucího oddělení biochemie do důchodu a přestěhoval se do Cambridge ve státě Massachusetts. V laboratořích tamního Massachusetts General Hospital ještě prováděl výzkumy v oblasti genetiky, 1966-1984 byl aktivní jako hostující profesor biochemie místní Harvardovy univerzity a vedoucí biochemické laboratoře Massachusettské všeobecné nemocnice.

ZDROJ: http://www.orlicky.net/index.php?id_zpravy=11619558921313165633